Komentáře: Pasteur a Béchamp

Od: Anonym

Anonym — Mon, 25 Jan 2021 16:43:23 +0000

Od: ejirek

ejirek — Sat, 06 Jul 2013 03:49:52 +0000

Re: Není mi jasné,
Dík. Takže Háčko zůstává v těle. Našel jsem prozatím toto: http://en.wikipedia.org/wiki/Broccoli_sprouts
Patří rafany mezi fytochemikálie?

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Fri, 05 Jul 2013 13:48:00 +0000

Není mi jasné,
zda zrovna sulforafan a podbné látky mohou za šťiplavou chuť.
Pokud se týká odštěpeného vodíku, tak v těle existuje řada mechanismů schopných ho využít.

Od: ejirek

ejirek — Thu, 04 Jul 2013 18:52:44 +0000

Re: Ty názvy
Dík za rozvedení. Pochopil jsem, že název sulforafan je asi převzatý z angl. sulforaphane. Tu poslední větu úplně nechápu. Znamená to, že tepelné „odbourávání“ sulforafanů sebou nějak strhne i další, pro změnu „škodlivé“ látky. A co se s nimi stane, v co se tím procesem promění? Jestli tedy ještě máte náladu zkoušet mi to vysvětlovat.
Že odvození koncovkou -ace je správně česky a staršího data jsem si dohledal. Nevěděl jsem ale, že novější (a z angl. odvozená) -izace zaujala místo odbornějšího termínu. Zjistil jsem, že raphane je zastaralý název pro radish (ředkvičku). Nesouvisí tedy ten bezvodíkový sirovodík nějak s její štiplavostí?
Aha, jak si to znova čtu, do těch uvolněných vazeb sulforafanů se tedy navážou případné škodliviny a tím se jakoby zneutralizují. A vzniknou nějaké nové, zřejmě hůře rozkladné sloučeniny. Takže ti rafani pustí své vodíky ze řetězu a schramstnou, co můžou z okolí. A kam se podějí vodíci? Vyšumí do vzduchu?

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Thu, 04 Jul 2013 14:56:03 +0000

Ty názvy
Sterilizace je zdravotnický a mikrobiologický termín, znamená usmrcení mikrobů v daném materiálu (nejen tepelně, ale i chemicky nebo zářením). Sterilace je potravinářský termín, znamená „praktickou sterilitu“ potraviny během doby použitelnosti a při daných podmínkách skladování a dopravy.
Pasterace bude asi česky správnější, ale protože se anglicky říká „pasteurization“, tak pasterizace asi kazí češtinu touhle cestou.
Sulforafan si můžete představit jako sirovodík,jehož oba vodíky jsou nahrazeny nějakou organikou, přesnější vzorec by se asi našel na wikiedii nebo někde podobně. Důležité je, že tyhle vazby jsou dost nestabilní a mohou se do nich zapojit kdejaká v organismu nežádoucí svinstva, která se tím zneškodní.

Od: ejirek

ejirek — Thu, 04 Jul 2013 13:05:28 +0000

Re: Paskalizace není pasterace
to je jasné (tlakizace není podvarizace) a fláknout přes kedlubnu takovými 100 km vodního sloupce už musí něco stát; přesto se výrobcům, kteří se chtějí nějak zviditelnit na přesyceném potravinovém trhu, takový flák asi vyplatí.

Spíš by mne zajímalo, zda a jaký je rozdíl mezi pasterací a pasterizací. A proč se neříká paskalace.
A jak je to se sterilizací a sterilací.

Sulforafana si představuji jako nějakého síru požírajícího psa. Nechápu, proč právě v zelí a kedlubnách, natožpak v brokolici.

Je to oříšek, tahle nápravná výchova psychotiků v Čechách. Jsem rád, že ho tu můžeme společně louskat. Za peníze všech daňových poplatníků. Včetně těch, co je to nebetyčně… jim to vadí.

Od: A.S. Pergill

A.S. Pergill — Thu, 04 Jul 2013 10:07:56 +0000

Paskalizace není pasterace
Paskalizace je ošetření ultravysokým tlakem (ekvivalentním něco více než 100 km vodního sloupce, tedy cca desetinásobku oproti největším mořským hlubinám). Její výhodou je, že proběhne při teplotě pod 60 stupňů (pasterace je mezi 75 a stovkou podle typu potraviny), čímž se uchovají některé látky, které by už teploty kolem 80 stupňů zničily. Příkladem může být sulforafan, který se vyskytuje v brokolici a příbuzných jedlých rostlinách (zelí, kedlubna …), který má silné protimutagenní (tudíž pravděpodobně i antikarcinogenní) účinky. Paskalizace, podobně jako pasterace, neničí bakteriální spory, takže oboje potraviny musejí být uchovány v ledničce a mají omezenou dobu trvanlivosti, případně se stabilizují např. citronovou šťávou, která brání vyklíčení spor. Nevýhodou paskalizace je, že je oproti pasteraci výrazně dražší.

Od: AR'D

AR'D — Thu, 04 Jul 2013 07:01:17 +0000

Nevím, nevím
Jeví se jako velmi nepravděpodobné, že by Pasteur něco takového řekl. Mýtus. Navíc Béchamp věřil, že mikrobi jsou vytvářeny v těle tím, jak člověk jí, dýchá, pije, myje se. Že základem pro jejich vývin je/jsou microzyma. Pasteur tvrdil, že mikrobi exitují nezávisle na těle atd. To, že zdravá výživa apod. je prospěšná nebylo vyvraceno, infikován však může být i zdravý člově. Teorie netvrdí, že všechny nemoci způsobují mikrobi (ale např. nedostatek nějakého vitamínu aj.), ani že všichni mikrobi způsobují nemoci. To, že mikrobi existují nezávisle na těle, mohou do něj proniknout a způsobit infekci, přičemž vysoký stupen zdraví a správná výživa není až tak důležitý, potvrdily desetiletí vědeckých výzkumů. (Asi záleží na druhu infekce…)