Vážená paní L.,
k Vašemu dopisu ze dne 23.11. 2012, který mám právě před sebou dodávám: to je úžasné, jak si navzájem přiděláváme práci, že? Rád bych Vám připomněl, že na rozdíl od Vás za ni nejsem placený a věnuji se jí ve svém volném čase. Jako státem uznaný invalidní důchodce ho zatím mám tak akorát, abych mohl na Váš dopis ještě reagovat, i když mnohem raději bych se teď natáhl na kanape.
Za prvé tedy: srdečné pozdravy vaší paní nadřízené.
Za druhé: tento můj dopis neberte prosím jako stížnost, ale jako žádost o vysvětlení pro mne stále nepochopitelného úředního postupu. Pokud se ovšem takovými žádostmi z titulu své funkce nezabýváte, berte ho klidně jako stížnost a podle toho i jednejte, i když tak rozhodně není zamýšlen. Děkuji Vám.
Za třetí: děkuji též za Vaše odpovědi na první dvě otázky z mého posledního podání. Konečně jsem se tedy i od Vás dozvěděl o existenci registru obyvatel. Zbývá ale zodpovědět ještě dva, resp. tři (již několikrát položené) dotazy. Můžete být tak hodná a napsat mi například: na tyto otázky Vám odpovídat nebudu. Nebo: prošetřila jsem to a je to tak v pořádku (jednou zrušené rozhodnutí může nadále platit a úřad může postupovat v souladu s ním). Nebo: cokoli jiného, co Vás právě napadne, abych věděl, že víte, že jsem se Vás na něco ptal. A že stále nechápu, jak je možné, že
rozhodnutím ČSSZ (zaslaným na moji doručovací adresu) mi byla zastavena výplata invalidního důchodu, přestože z podkladů vypracovaných PSSZ muselo být zřejmé, že předchozí výzvy (zasílané na adresu trvalého bydliště) mi nebyly doručeny a že jsem tudíž na možnost zastavení výplaty invalidního důchodu upozorněn nebyl, přičemž právě toto upozornění bylo v rozhodnutí uvedeno jako důvod pro její zastavení. Připomínám, že i v nedoručených výzvách (které jsem ovšem nečetl) je zastavení výplaty důchodu údajně uváděno pouze jako možnost, nikoli jako nevyhnutelná nutnost. I z toho důvodu mám nadále argumentaci (zastavujeme výplatu důchodu, protože jste byl na tuto možnost upozorněn) uvedenou v rozhodnutí o zastavení výplaty důchodu za absurdní a pro tak závažné rozhodnutí zcela nedostatečnou.
Dále, že rozhodnutí o zrušení platnosti rozhodnutí o zastavení výplaty důchodu (zaslané mi panem Bursíkem) nebylo doplněno rozhodnutím o pokračování jeho výplaty, ale jen obecnou výzvou, abych se ve vlastním zájmu dostavil na OSSZ, ze které nebylo zřejmé, že výplata důchodu je i nadále zastavena.
A dále, jak je možné, že formulář, který mi PSSZ (na moji žádost) zaslala v obyčejné (nedoporučené) listovní zásilce, byl koncipován jako žádost o přezkum zdravotního stavu pro přiznání plného invalidního důchodu při přerušení řízení podle § 83 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. a nikoli jako žádost o přezkum zdravotního stavu po zastavení výplaty invalidního důchodu ve smyslu § 53 odst. 3 zákona č. 582/1991 a o posouzení dalšího trvání invalidity dle ustanovení § 8 jmenovaného zákona.
(Tyto nezodpovězené dotazy Vám raději zvýrazňuji, aby nešly znovu tak snadno přehlédnout. Děkuji za pochopení.)
Pochopte také, prosím, že dokud mi na tyto (prozatím stále marně) opakované dotazy relevantně neodpovíte, nezbývá mi, než brát Vaše ujištění, že snahou zaměstnanců ČSSZ a PSSZ je vyřizovat důchodové záležitosti tak, aby nadále nedocházelo k politováníhodným nedopatřením, jen jako nikoho a k ničemu nezavazující frázi.
Vzhledem k tomu, že Vám takto píši již potřetí resp. počtvrté, koncipuji tento dopis jako veřejný a obracím se v této záležitosti zároveň na brněnský úřad ombudsmana. Třeba Vám to nějak pomůže a já se konečně dozvím to, co bych tak rád věděl. S přáním příjemného prožití nadcházejících svátků a všeho dobrého do dalšího roku
Jiří Bryan
P.S. Je pěkné, že se omlouváte za chybný úřední postup, z takto formulované omluvy ovšem neplyne žádné konkrétní opatření, které by mělo podobně chybným postupům napříště zabránit. Svůj podnět k možné nápravě tak mám i nadále za marný, což – jak si snad umíte představit – mne nikterak neuklidňuje, ani neuspokojuje. Navíc opravdu nevím, proč bych měl přijímat zástupnou omluvu od někoho, kdo v této věci ani sám nechyboval. Až se (mi) jednou osobně omluví úředník, který pochybil, budu vědět, že úřady tu jsou konečně pro lidi a že lidé pro úředníky přestávají být pouhými čísly jednacími. Snad příště?
—
foto v přehledu Brundík: Štědrofka ze spařeného těsta