Reklama
 
Blog | Jiří Bryan

Kdo připravil šílenství o duchovní rozměr?

..starší text (překlad) rozdělený na dvě části a uveřejněný před lety na blogu seznamu, kde jsem sebe a svoje psaní úspěšně skrýval před kritickýma očima čtenářů. mám pocit, že právě teď je třeba si ho připomenout:

Kdo připravil šílenství o duchovní rozměr? (1)

 Odette Nightsky

Problematiku péče o duševně choré řešilo lidstvo již 400 let před Kristem. Od Hippokrata k Freudovi a dále až k současným medikamentům jsme zaznamenali řadu vylepšení terapeutických postupů. Místo původních klecí dnes používáme účinná sedativa, ale stigma psychiatrických pacientů zůstává i nadále tíživým břemenem. Být blázen znamená nebýt vítaný, vzbuzovat strach, odsudky a nenalézat pochopení.

Reklama

Televize ve svých pořadech s tématikou zločinu neustále ukazuje citlivé jedince jako násilníky a nedůvěryhodné a méněcenné členy společnosti. Člověk postižený šílenstvím již nenalézá  posvátné útočiště, kde by mu byla poskytnuta řádná péče a ochrana. Šílenství se nyní usadilo přímo v ulicích. Jakmile vláda zaslechne nějaké stížnosti, provede dvě věci: přidá peníze na nová nemocniční lůžka a z farmaceutického rohu hojnosti vysype další dávku sedativ, aby udržela klid a pořádek. Za všechno prý mohou naše mozky, a tak neustále slyšíme a čteme o výzkumu mozku, jeho chemii, mozkových dysfunkcích a pod. Více než 500 let si vážená věda otlouká hlavu o cihlovou zeď a stále nenašla odpověď. Přitom neustále požaduje další peníze na výzkum, který za celých pět set let nepřinesl nic podstatného. Zvláštní, že žádný z těchto podporovaných výzkumných programů se nezabýval alternativními možnostmi léčby.

Lidem se stále tvrdí, že takoví už budou do konce života, že jejich stav je chronický a že musí brát dlouhodobě léky. Spolu s lépe či hůře předepsanou medikací dostanou ještě pár instrukcí ohledně dávkování a mají se prý vrátit zpátky do života a „normálně“ fungovat.  To je většinou také vše, co běžná lékařská péče těm „nejakutněji citlivým“ lidem dokáže nabídnout. V některých vzácných případech mají tito lidé štěstí a dostanou se do tzv. domů na půli cesty nebo do programu chráněného bydlení, který nabízí aktivity jako je umělecká tvorba, práce se dřevem a výlety do přírody. Není to ovšem pravidlem a víc už se nenabízí. Většina těchto citlivých lidí penězi neoplývá a sotva si dopřeje např. obyčejnou masáž, natož pak terapii, kterou nehradí zdravotní pojišťovna.

Zatímco zdárně bující farmaceutický průmysl nabízí „balenou“ odpověď téměř na každý problém, naše společnost je nyní vedena tak, aby především „dávala věci do pořádku“. Už dávno nejsme hledači na své životní pouti, která nám postupně odhaluje skryté významy našeho bytí, nyní stačí jenom „dávat věci do pořádku“.

Do pořádku“ se dnes dávají už čtyřleté děti, protože se nechovají tak, jak se patří. Antidepresiva užívá již přes milión obyvatel Austrálie a jejich celosvětová spotřeba stále narůstá. Náboženství se vyčerpává v aférách pedofilních kněží a v nekonečných rozbrojích vyznavačů tří jeho hlavních proudů: křesťanství, judaismu a islámu; věřící houfně ztrácejí víru nejen v lidskost jako takovou, ale i ve své vlastní spojení s duchem.

Akutně citliví II

Kdo připravil šílenství o duchovní rozměr? (2)

Odette Nightsky

Stáváme se stále zřetelněji generací bez víry. Náboženstvím dneška se staly pilulky. Není divu, že v takovém světě touží citliví lidé po duchovní útěše. Není divu, že jejich duchovní potřeby jsou opomíjeny. Opomíjena je zvlášť jejich potřeba duchovně uchopit to, co se s nimi děje. Podobně jako potřeba duchovně zpracovat vše, co se při tom objevuje.

Většina z toho, co duševní utrpení člověku přináší, se odehrává ve světě ducha. Ať už to nazveme halucinacemi, vizemi, přeludy nebo smyšlenkami, to vše často pochází z jiného světa a mnoho akutně citlivých duší to vnímá jako svoji primární zkušenost, duchovní a duševní výzvu. Žádnému z těchto aspektů se ovšem nevěnuje pozornost. Hovořit o těchto zážitcích se zapovídá, aby se zabránilo dalšímu výskytu halucinací. Duchovní hledisko procesu se vůbec nebere v potaz. Klidně si mějte svou víru a svého Boha, pokud nebudete chtít svoje potíže nazírat z duchovní perspektivy. Jediný přípustný pohled vychází totiž POUZE Z TÉTO REALITY!

Církev má své vlastní zkušenosti s duchovními aspekty šílenství. Mnoholeté působení španělské inkvizice, procesy s čarodějnicemi a hrůzostrašné historky o vymítání ďábla nasvědčují, že spíš než pomáhat dokáže církev účinně děsit.

Dnes už není třeba krvácet, vyhánět ďábla, či očišťovat duši přísným půstem jako za starých časů, nicméně potřebujeme věnovat patřičnou pozornost „akutní senzitivitě“ a kromě uznávané medicínské a psychologické připustit i její spirituální dimenzi.

Je pozoruhodné, že obliba exorcismu narůstá, zatímco víra a spirituální vědomí lidí slábne. Církev tvrdí, že posedlost některých jedinců způsobil jejich odklon od víry.  Svým způsobem má zřejmě pravdu. Nabrali jsme tak rychlé tempo, jsme natolik uhranutí počítači a televizí a natolik oddělení od skutečně důležitých věcí, že jsme ztratili cestu a spojení s naším duchovním zřídlem, ať již je to náboženská, animistická či jakákoli jiná víra. Jsme zkrátka v krizi. A to v krizi spirituální. Stále víc lidí cítí, že postrádají pocit spirituální jednoty.

Nebudeme-li se starat o svoje duchovní potřeby, ztratíme spojení; oddělíme se od ducha, od Země, od našeho vnitřního já a od celého společenství.

Akutně citlivý člověk má přirozený vztah k duchu, nicméně ten není vyvážený, a tak potřebuje duchovní podporu a vedení stejně jako další adekvátní postupy, které mu mohou na jeho cestě pomáhat.

Abychom rozšířili naše chápání duševních nemocí z uzemněné duchovní perspektivy, je třeba mít především úctu k cestě „akutně citlivé duše“.

Taková cesta může trvat týden, měsíc, rok nebo celý život. Statistické údaje o duševních chorobách hovoří stále výmluvněji. Je třeba neustále informovat, vzdělávat a cvičit terapeuty a lékaře tak, aby se mohli stát platnými průvodci a pomocníky těch, kteří se na své životní cestě ztratili a balancují nad propastí.

Vyzývám proto všechny terapeuty a lékaře, aby se dál vzdělávali a byli dobře připraveni na další citlivé „pacienty“. A věřte mi, že jejich počet poroste.

(Odette Nightsky žije v Byron Bay v Austrálii a stará se především o to, aby společnost Sensitive Services International vyplnila zoufale zející mezeru v oblasti péče o duševně nemocné.)

(své)volně přeložil J.B.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama