Reklama
 
Blog | Jiří Bryan

Chráněno: Novoroční blog

Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.

Ayn Randová, zakladatelka filosofického systému zvaného objektivisimus, ospravedlňuje ve svém díle brutální obsazení území indiánských kmenů v celé Americe, stejně jako právo Izraele na vyhnání Arabů ze svého území. Je to způsob myšlení, který se líbí příznivcům Nietzscheho, sebevědomým obyvatelům Západu, kteří žijí zcela podle své svobodné vůle, vezmou si to, co se domnívají, že potřebují, a podle své vůle tímto způsobem přetvářejí svět. Tito lidé však zapomněli, že po „vezmi si, co potřebuješ“ následuje „ale budeš za to muset zaplatit“.

V jistém smyslu je to variace na darvinistické „přežití nejschopnějších“, což může znít zdravě, ale v tomto bodě se příznivci Randové ani nepřibližují k jejímu vyššímu smyslu pro citlivost a rovnováhu. Podle jejího uvažování má kapitalismus ve své čisté formě podněcovat zdravou společnost. Randová navrhuje maximální využití kapitálu, který přináší vysokou návratnost investorům. Dodává, že toho je možné dosáhnout jen v tržně orientovaném hospodářství podnikateli, kteří kráčejí přímo, bez zábran, ale čestně za svým cílem. Její následovníci nejsou bohužel skutečnými mysliteli.

Jsou to bezcitní manažeři, bankéři, moderní diktátoři a jim podobní (psychopati). Oni jsou původci, konstruktéři a tvůrci mnoha světových krizí ve všech oblastech společnosti, protože neexistuje systém kontroly a udržování rovnováhy. V roce 2000 dosáhli tito lidé hegemonie na Východě i na Západě. Nacházíme se nyní na prahu konce naší kultury, a jestli si nedáme pozor, tak i na konci naší civilizace. (Pentagram 3, 2014)

Netuším, zda jako celek jsme dostatečně pozorní. Mám dojem, že ne. Leccos nasvědčuje tomu, že naše civilizace skutečně směřuje k zániku a že ten zánik bude bolestivý. I snažím se budovat (jak nejlépe umím) svůj vlastní ostrůvek „pozitivní deviace“ a propojovat ho s dalšími podobnými. A být ve svém snažení poctivější, důslednější a efektivnější. Toť úkol pro tento rok. Pro letošek, abych se jinými slovy zopakoval. Protože málem už bych napsal „letošní rok“. A za to bych se asi nepochválil. Na druhou stranu: takový „loňsk“ zase bych si napsat (jen tak z ničeho nic) asi netroufl. Ale to odbíhám.. a ještě ani pořádně nevím, od čeho.

Jo, a taky už trochu toho odpočinku bych si letos rád dopřál. O tom, že myslím to životně vážně, svědčí i to, že novoroční blog zavěšuji až (už) dnes.

Končí nám (klaněním tří i více králů – jejich počet prý v průběhu věků kolísal od dvou do dvanácti) vánoční svátky a začíná karmický rok 2015. Osmička (součet cifer v letopočtu) má být číslem planety Saturn, ze které prý Země pochází. Znalci řecké mytologie budou vědět a namítnou, že Kronos (římský Saturn) byl synem Urana (nebesa) a Gaie (Země).

Z nitra Gaie vyšel prve i samotný Úranos, aby se po předchozím Chaosu ujal vlády a zplodil potomky se svou matkou/manželkou Gaiou: nejprve dvě skupiny po šesti (Titáni, jejichž jména zde není nutné uvádět; jen připomenu si z 1. skupiny Ókeana a ze 2. Mnémosyné) pak tři Kyklópy (jednooké obry) a tři Hekatoncheiry (storuké obry s padesáti hlavami).

Nezbývá mi, než připustit, že sám se v řecké mytologii a jakékoli kosmologii ani zdaleka neorientuji, nicméně bylo mi řečeno, že spojení Země se Saturnem existovalo ještě v předplanetární době, a tomu jsem ochoten věřit. K této době se patrně vztahuje i řecké bájesloví (tak jako tak odněkud převzaté; střelím si od boku – od Chaldejců? …tak prý od Indů), přecezené nám ještě Římany.

Další obři (Giganti) vznikli již z Úranovy krve (poté, co mu jeden z Titánů, jeho syn Kronos/Saturn odňal mužství srpem a zbavil ho vlády), spolu s Erínyemi (neboli Fúriemi, bohyněmi pomsty). Za vlády římských císařů byl pak Saturn (omyl! můj) znám a uctíván jako bůh Calus. (O tom nevím už vůbec nic. A pátrat zrovna se mi nechce. Leč budu asi muset.)

P.S. Nakonec (to ještě loni v listopadu) zapomněl jsem si (vzal jiné) klíče a zahrádka tak musela počkat. Čeká tam víceméně dodnes. To kohoutek přišel na řadu dřív:

Můj vzácný kohoutek

Můj vzácný kohoutek, / co roste do krásy, / budí mne zrána hned, / bych stihl zdrávasy.

Můj vzácný kohoutek, / tak něžný, samý cit. / Hřebínek oheň sám, / ocásek antracit.

Můj vzácný kohoutek, / jak popsati ho slovy? / Hřebínek oheň sám, / ocásek indigový.

Můj vzácný kohoutek, / nožičky má tak drobné, / ostruhy stříbřité.. / a sem tam rád si zobne.

Očka jak křišťálky / v jantarovém lůžku. / Zvečera usedá / k mé milé na podušku.

 

odkazy: Úranos (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Aranos) Naasejský traktát (http://unamyr.sweb.cz/texty/1_1txt.htm) numerologie (http://www.vesteni-osudu.cz/stran11.htm) Chaldea (http://cs.wikipedia.org/wiki/Chaldea) Kdo vlastně vedl Tři krále? (http://procproto.cz/historie/kdo-vlastne-vedl-tri-krale-aneb-biblicky-hvezdny-zmatek/) Čtvrtý král (https://www.youtube.com/watch?v=5vWA49f5Rvc)

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama