Takže ten 2. důvod neboli kontrola:
Obj: *vykračuje si spokojeně až pyšně
-žlučník – *sebelítost *druhořadý *neschopný
rozhodnout se *neschopný ručit sám za sebe
-trojitý ohřívač – dysharmonie X harmonie
*můj život je chaos X jsem v souladu s tokem života
-Zvířecí esence 58 RYS
přináší: *zaměření a jasnost mysli *vědomí přítomného okamžiku
Afirmace: „Soustředím se s jasnou myslí v přítomném okamžiku a jsem otevřený duchovnímu vhledu“.
Terapie: Zvířecí esence 58 RYS 2 x 7 kapek pod jazyk
CAJA 2 x 2 kapky do vody
pauza SCHINDELLEHO MINERÁLY
HARMONYUM I. v počtu 7 sezení – další 7. – 15.9.2014
HARMONYUM II. 2. – ???
KONSTELACE 23.8.2014
Datum příští návštěvy: 22.8.2014
Píše MUDr. odněkud z Mexika a já se ptám, s kým se to vlastně radí. Patrně s někým, kdo ví víc než my a má i smysl pro humor. Aby byl tento zápis pro čtenáře alespoň trochu srozumitelný, musel bych toho napsat víc, než se mi právě chce. Překročit „zónu svého komfortu“, jak říká MUDr. Mnohem výrazněji, než právě činím. A to zas ne, holenkové. To si tu raději dál budu hrát na blázna. Všem protivný a na očích.
Ještě ten 1. důvod, a pro dnešek máme hotovo a můžeme se jít zas natáhnout na kutě. Ach, sladké nicnedělání… (ještě názvy několika filmů si sem poznamenám: into the white, Dr. T a jeho ženy, don´t look now, včerejší děti, out of furnace, (Saturn 3)… a to by mohlo stačit? + údajný Máchovo dopis příteli z hradu (H)ouska a saga o jednom vikinským parchantovi – zhruba vše, čím právě „žiju“) A teď už:
HELOUDEMDÁL (překlad z roku 2009? tak ne, prý květen 2008 )
Měli jsme byt ve městě,
docela se nám tam s Lorettou líbilo.
Už je to let, co děti odrostly,
mají svůj život a my jsme zůstali sami.
John a Linda žijou v Omaze
a Joe je někde na cestách.
O Davyho jsme přišli v Korejský válce…
a já pořád nevím proč, ale na tom už nesejde.
ref: Víš, starý stromy jsou pořád silnější
a starý řeky den vode dne divočejší.
Starý lidi jsou čím dál osamělejší.
Čekají na někoho, kdo řekne: „Dobrý den, jak se máte?“
S Lorettou už ani moc nemluvíme.
Sedí a kouká skrz pletivo zadních dveří.
A všechno se pořád vopakuje dokola.
Jako nějaký naše (dávno) zapomenutý sny.
Někdy taky zavolám Rudymu,
dělali jsme spolu ve fabrice.
Ale co mu mám říct, když se zeptá: „Co novýho?“
„Nic. A u tebe? Není do čeho píchnout.“
ref: Víš, starý stromy…
Až teda půjdete někdy naší ulicí
a uvidíte pár vyhaslejch cizích(?) očí,
prosím vás, zkuste se na chvíli zastavit
a říct (jako by vám na tom fakt záleželo):
„Dobrý den, jak se máte?“
— — —
(?) nepochopitelný překladatelský lapsus: v orig. ancient eyes
Příběh písně aneb Tady je Žalmanovo: http://www.lidovky.cz/nej-hity-pisen-malych-pesaku-dgk-/kultura.aspx?c=A120520_211808_ln_kultura_wok
Text písně aneb Tady je Wabiho: http://zpevnik.100plus.cz/texty/h-texty/helou-lide.htm
Už jen pár (původně nezamýšlených) slov: V originále žije v Omaze John, nikoli Joan. Ne že by na tom kdovíjak záleželo. Ale raději jsem si to ještě ověřil. Překlad poslední sloky se mi moc nepovedl. Vím to a nehodlám s tím (prozatím) nic dělat. O Wabiho verzi jsem dlouho (opravdu dlouho) nevěděl. Pak věděl, ale nezajímal se. Zpíval jsem si tupě tu žalmanovo, nevěda, že jde o převzatou věc. Až do doby, kdy jsem se řízením osudu a prostřednictvím pana S. seznámil s Prinem. Teda s tou jeho původní verzí. Trochu mne to tenkrát nadzvedlo (proč to tu nepřiznat) a teď až si pomalu zase sedám. Nojo, měli jsme to tu těžký po našem, tak halt jsme si tu všelijak společně (po česku) snili. I vo tom jejich světě, kde těžký zas měli to voni po svým. Vo čemž většina z nás nechtěla (protože nemusela) vědět. Teď dalo by se snad konečně už říct, že máme to (na Východ i na Západ vod Ráje) těžký všichni společně a stejně, jenomže každej zas poněkud s jinou historickou zátěží. Co naděláš? Já asi pudu a zavolám Rudu, co tavili sme spolu rudu. A von mi řekne to svý Nevadí. Heloudemdál.
P.S. „out of furnace“ zavile přepisováno na „out of turbace“. Konotace jest zjevná.