Lidská společnost je tvořena opět třemi složkami: ekonomickou – politicko-právní a kulturně-duchovní. Oddělená spolupráce těchto složek je nezbytná pro odpovídající (nepokřivený, zdravý) rozvoj lidské vůle (končetiny – základní „nástroje“ našeho konání), cítění (trup – tělesná schránka, sídlo orgánů spojených s emocemi) a myšlení (hlava – schrána mozku).
Jsou-li správně pochopeny, uplatňuje se v každé z nich v rámci sociálního organismu jeden z následujících principů: bratrství – rovnost – svoboda, t.j. ideály spojené s francouzskou revolucí. Nesprávně (nemístně) uplatňované v oblastech, do kterých nepatří, způsobují chátrání (strádání) jednotlivců a postupný rozklad společnosti. Uplatňovány v oblasti, k níž příslušejí, mají (podle konceptu R. Steinera) přispívat k ozdravění společnosti, nápravě pokřivených vztahů a k rozvoji a rozkvětu, všeobecnému blahobytu.
V době, kdy Steiner tento koncept nápravy společnosti vypracoval a veřejně představil ve svém memorandu k německému národu (krátce po 1. světové válce), nebyla společnost pro jeho myšlenky ještě zralá. Blízká budoucnost ukáže, jestli už dozrála. (Co myslíš, Matýsku,) dokážeme přijmout a uplatňovat principy
bratrství v oblasti ekonomické (hospodaření zaměřené primárně na uspokojování lidských potřeb, nikoli na zisk),
rovnosti v oblasti politiky a práva (skutečná rovnost občanů před zákonem) a
svobody v oblasti duchovní (výchova, vzdělání, výzkum, kultura a náboženství nezávislé na politické a hospodářské moci)?
Myšlenky Rudolfa Steinera předkládá k veřejné debatě a případnému rozpracování politická strana Klíčové hnutí v čele s paní T. Fischerovou. (Ve volbách do sněmovny v roce 2010 postavilo Klíčové hnutí kandidátku pouze v Praze a získalo 1099 hlasů.)
Více je možno se dočíst např. v knihách R. Steinera, Filosofie svobody (Baltazar, Praha, 1991); Idea sociální trojčlennosti (Michael, Svatý kopeček, 2000); Hlavní body sociální otázky (Baltazar, Praha, 1993); Národohospodářský kurs (Fabula, Hranice, 2000).
P.S. Matýska berme jako mé vnitřní dítě, se kterým si někdy povídám a snažím se na něj svádět většinu svých nevhodných projevů. Má už i sestřičku – Terezku. A oba jsou různě a všelijak staří. Terezka je z nich ta jemnější a voňavější (a smutnější a uplakanější), Matýsek zas větší raubíř.