Reklama
 
Blog | Jiří Bryan

z léta 2012 (a z korespondence k Projektu Ikarus)

Ikarus si svá křídla spálil. Ona tak úplně nebyla jeho. Dostal je od svého otce a troufl si, přes jeho varování, příliš. Více, než jejich konstrukce snesla.

(Vím, nespálil, roztekl se mu vosk, či co. Dělám z toho zase drama.) Na držku padl ale stejně, a už se z toho do smrti nevzpamatoval. Ostatně, ta přišla hned vzápětí.)

A jaký je mezi českými uživateli psychiatrické péče zájem o to, vyzkoušet zase po čase sílu a odolnost svých vlastních perutí? Začal jsem tedy (prozatím bez většího efektu) oslovovat vybrané uživatelské organizace. 

Prozatím jeden příklad za všechny:

Dobrý den,

obracím se na vaše sdružení s dotazem, zda by byl mezi českými uživateli psychiatrické péče zájem o český překlad brožurky projektu Ikarus (doplněný případně o zkušenosti českých uživatelů psychiatrické péče s vysazováním) a zda byste se případně chtěli a mohli podílet na jeho vydání. Viz:

http://theicarusproject.net/downloads/ComingOffPsychDrugsHarmReductGuide1Edonline.pdf 

Tento průvodce bezpečnějším vysazováním farmak je k dispozici i ve španělštině, němčině a řečtině, odkazy zde:

http://theicarusproject.net/HarmReductionGuideComingOffPsychDrugs 

S přáním hezkého léta

Jiří Bryan, dosud ID a psychiatrický pacient, od roku 2007 bez farmak

::: OOO :::

Nedoporučuji zavřelo by nám to cestu k některým doktorům.Navíc je otázka ,kolik by to stálo?S pozdravem  Petr P.

::: OOO :::

Pane P.

já se neptám na cestu k některým lékařům. Zajímá mne, zda by byl o tuto příručku zájem mezi uživateli. Otázka ceny je v tuto chvíli zcela irelevantní, protože ta se vždy odvíjí od zájmu o projekt a od jeho podpory. Podstatnější je otázka, co by to uživatelům přineslo. Konzultoval jste to s někým? Ptal jste se lidí? Uživatelů? Jejich rodinných příslušníků? Lékařů? Co vám na to řekli?

Hezké dny

Jiří Bryan

..a ještě druhý, už jenom tak z plezíru (vždyť člověk snad měl by si dělat radost?):

Dobrý den,

obracím se na Vás s dotazem, zda by byl ze strany vaší organizace zájem (a možnost) vydat český překlad brožurky projektu Ikarus (doplněný případně o zkušenosti českých uživatelů psychiatrické péče s vysazováním farmak): 
Průvodce bezpečnějším vysazováním farmak je k dispozici i ve španělštině, němčině a řečtině, odkazy zde: 
S přáním hezkého léta
Jiří Bryan, dosud ID a psychiatrický pacient, od roku 2007 bez farmak
P.S. Paralelně s Vámi kontaktuji i OS PDN ČR.

:::OOO:::

Dobrý den,

brožurku jsem myslím, ani neviděl v angličtině a ani
český překlad.
Hezký den
JJ
:::OOO:::
I Vám dobrý den, 
s brožurkou a jejím obsahem je možno se seznámit zde:  http://theicarusproject.net/HarmReductionGuideComingOffPsychDrugs 
případně níže na tomtéž odkazu.
Český překlad zatím neexistuje.
Cvičně jsem z ní přeložil jednu kapitolku, zde: 
Zajímá mne, zda by byl o ni (a o zkušenosti s vysazováním farmak) zájem mezi uživateli psychiatrické péče.
Jirka Bryan
:::OOO:::
..úspěšnost při vysazování medikace (podle autorů na základě zkušenosti se stovkami případů):
81% úspěšnost při kratší než půlroční medikaci; 44% úspěšnost při více než pětiletém užívání farmak; přes 50% při době užívání mezi půl rokem a 5ti lety.
Autoři sami tvrdí, že nelze předem odhadnout průběh ani úspěšnost v jednotlivých případech. Přesto nebo právě proto doporučují tuto cestu každému, kdo se pro ni na základě dostupných informací sám rozhodne, protože i když nebude 100% úspěšný (a medikaci pouze omezí, případně i nadále bude užívat léky tak, jako dosud) v každém případě získá užitečnou (posilující) zkušenost.
(vybráno z úvodní kapitoly Průvodce bezpečným vysazováním)
:::OOO:::
Tak ještě z odpovědi profesionála:
Díval jsem se na zaslaný odkaz. Nečetl jsem tu brožuru podrobně, jen zběžně. Je to každopádně zajímavé. Líbí se mi důraz na zmírňování rizik spojených s vysazováním, je to prostě zodpovědné. Já sám jako psychiatr, bych přece jen asi viděl trochu odlišně akcenty na přínos a škodlivost psychofarmak, v tomto se mi to nejeví úplně vyvážené. Nebo jinak – moc každému, kdo se potká s duševními problémy, přeju, aby se zbavil psychiatrické medikace. Na druhou stranu mám bohužel z praxe zkušenosti, že spoustě lidí se nemoc po vysazení léků vrací.

Ptáte se, jestli máme zájem a možnost brožuru vydat. Co se týče zájmu, ten tak napůl. Kdybychom měli vydané 2 brožury, jednu o bezpečném užívání léků a druhou  o bezpečném vysazování, bylo by to skvěle vyvážené. Ale vydat jen tu o vysazování by se mi zdálo asymetrické.

Horší je to s tou možností. V letošním roce bohužel nemáme žádné volné prostředky, které bychom na překlad a tisk mohli vydat. Obávám se, že v příštím roce to lepší nebude.

Zkusil jste se obrátit i na některou ze svépomocných organizací (Kolumbus, Vidacentrum)? Možná by se toho rádi ujaly.

S pozdravem

MUDr. Petr Hejzlar

ředitel občanského sdružení

o.s. Péče o duševní zdraví

:::OOO:::

..tak, jak dál, člověče? Začít zvonit na poplach? Co když jsme ale všichni už ohluchli?

 

tak přece ještě douška, ozval se mi pan P.:

Pane Bryan, já se Vaší záležitostí nebudu zabývat, protože s vysazováním farmak nesouhlasím, sám jsem to zkoušel, jako asi každý, ale nikam to nevede. Pokud chcete vědět co na to uživatelé, rodiny, lékaři a lidé musíte si udělat průzkum a to já za Vás dělat nebudu. Hezké dny.

No děkuju, pane P. Tak to jste mohl napsat hned a rovnou. A pletete se, není to moje záležitost, ale všech, co se zcela zbytečně dostávají do závislosti na psychiatrických lécích. Moje osobní zkušenost je, že to naopak někam vede (a člověk žasne).. a když ji porovnám se zkušenostmi (některých) svých kolegů, co jsou (z nezbytí) nadále na práškách.. tak je mi smutno a stydno za ty, kdo nadále hodlají držet většinu uživatelů v nevědomosti.. a ano, popadá mne i vztek. A protože jsem se za těch posledních pět let bez farmak (a bylo to docela perných 5 let, to mi věřte), konečně dostal do stavu, kdy už se nemusím primárně zabývat sám sebou a svým nejbližším okolím, tak „rozšiřuji záběr“.

Ten Whitaker podle všeho není žádný „plašan“, je to seriózní, poctivý a ceněný žurnalista, co na rozdíl od svých kolegů šel přímo ke zdroji a prostudoval si publikované, nicméně nepříliš známé vědecké studie o skutečných účincích léků. (Američané nerozlišují drogy a léky (drugs), protože je to prakticky totéž.)
A poslechněte si, co říká bývalý psychiatr Ben Goldacre na TEDu o pozadí tzv. objektivního vědeckého testování farmak:
jsou tam české titulky. Třeba začnete pomalu měnit názor. Právě proto, že mnoho lidí má podobné zkušenosti (že vysazování zdánlivě nikam nevede, resp. vede k novému nástupu potlačených symptomů) je záhodno seznamovat uživatele s tím, že existují i jiné, ověřené a bezpečnější postupy, než prosté vysazení „léků“, založené na nepochopení základních principů skutečné léčby.
Víte, tím svým argumentem: „nebudu se zabývat, protože nesouhlasím“ se docela zbytečně omezujete. Jakkoli na základě nedobré osobní zkušenosti. Jenomže ta byla (domnívám se) „odborně“ dezinterpretována a chybně vyhodnocena. A byla by to jen Vaše věc, kdybyste byl v postavení, kdy můžete mluvit (a odpovídat) jenom sám za sebe. Měl jsem za to, že reprezentujete zájmy nějaké širší skupiny lidí. Zřejmě jsem se ale mýlil.
Hezké dny i Vám
Jirka B.
P.S. V USA s tím vším mají dlouhodobou zkušenost a více než slušné výsledky. Mohli bychom se něčemu přiučit, kdybychom chtěli. Váš postoj se dá shrnout slovy: Mně se to nepovedlo, tak necháme vše při starém. Škoda, že prozatím nechcete vidět dál. I když to chápu, tratíme na tom všichni.
:::OOO:::
Tímto dosud nezveřejněným blogem jsme si připomněli něco z toho, co předcházelo prvnímu českému vydání Průvodce bezpečnějším vysazováním psychiatrických léků. Myslím, že zavzpomínat nezaškodí. I proto, že oficiální křest Průvodce byl z taktických důvodů odložen na neurčito. Z obav, že v kontextu mediálního honu na nebezpečné psychotiky by mohl působit jako provokace. Co s tím? Své kalíšky jsem vytočil a (pár jich i) předal.

 

Reklama