Reklama
 
Blog | Jiří Bryan

Zvon rozhodnutí

"I really like 'The Division Bell' myself, although I wouldn't say it's an immediate album. You have to put a bit of work in to get out of it the riches that are there." -David Gilmour

 „Album Divison Bell mám vážně rád, i když bych netvrdil, že je to snadné album. Abyste z něj dostali, co je v něm obsaženo, musíte si trochu máknout.“ -David Gilmour

Being familiar with the key ideas in the book, (Cybernetics and Society) and the online component of the concept, is the key to enjoying the riches (prize, treasure, bounty) of The Division Bell.

Klíčem k tomu, abyste si užili bohatství alba v celé jeho hloubce i šíři, je důvěrná znalost klíčových myšlenek z knihy Kybernetika a společnost a doprovodného projektu na síti.

Note: You should be familiar with The Division Bell to appreciate the ideas here. For the complete lyrics click here.

Pozn.: Pro lepší strávení zde předestřených myšlenek je dobré znát (dobře) i texty, které jsou k nahlédnutí zde. (Tam. Ale, jak se tak dívám, spíš tu. A rovnou česky.)

On first impression, many of the lyrics seem to refer to past band members. Also, there is not much recognizable continuity of theme, from song to song, or even within songs. This changes once you are hip to what is happening. Another level of meaning hides underneath the surface throughout.

Na první poslech se zdá být zřejmé, že podstatná část textů odkazuje k bývalým členům skupiny. Tématická návaznost jednotlivých písní (či samotných slok) není příliš zřetelná. Jakmile ale víte, o čem je řeč, hned se vše změní. Zpod povrchu se vynoří další (původně skrytá) úroveň sdělení.

Consider the following comments by David Gilmour in Interview Magazine:

Podívejme se na následující komentář Davida Gilmoura v Interview Magazine:

Interviewer: The album could easily be interpreted as an allegory about the split with Roger.

IM: Album by se dalo jednoduše vykládat jako alegorie na (váš) rozchod s Rogerem.

David Gilmour: I don’t think that it is. There are a couple of hinted mentions that could or could not have something to do with him. But all that I read from people working out what they think it’s about has been either fairly or wildly inaccurate. I enjoy that. I’m quite happy for people to interpret it any way they like. But maybe a note of caution should be sounded because you can read too much into it. ‚A Great Day for Freedom,‘ for example, has got nothing to do with Roger or his ‚wall.‘ It just doesn’t. What else can I say?“

DG: Myslím, že to tak není. Je tam pár narážek, které by s ním mohly mít něco společného. Ale všechno, co o tom zatím kdo vyšpekuloval a napsal, je na hony vzdáleno skutečnosti. A to mne těší. Mám radost, že si to lidé vykládají po svém. Možná by ale mělo zaznít nějaké varování, aby v tom někdo nehledal víc, než v tom je. Tak třeba (píseň) A Great Day for Freedom nemá s Rogerem, ani s jeho zdí nic společného. Prostě nemá. Co k tomu dodat?

Pink Floyd is communicating to You

Pink Floyd s vámi komunikují (se obracejí přímo na vás)

The music is communication from band to audience. (message) This is already apparent in „What Do You Want From Me“. You means the audience. The song clearly concerns the band-audience relationship. In the next song, Poles Apart, You seems to refer to Roger Waters or Syd Barret. Seen in the new light, though, You means You in all of the songs, atleast in those verses cited by Publius. Pink Floyd is communicating to You.

Hudba je komunikace kapely s publikem. (poselství) Je to zřejmé už při (písni) What Do You Want from Me. Myslíte publikum. Ta píseň se jasně dotýká vztahu kapela-publikum. V další písni (Poles Apart) jako byste odkazovali na Rogera Waterse či Syda Barreta. Viděno v novém světle ale Vy/Ty znamená Vy/Ty ve všech textech, nebo alespoň v těch citovaných Publiem. Pink Floyd se obracejí (přímo) na tebe.

Furthermore, there is more continuity of theme than meets the eye. A new level of meaning to be unearthed. David Gilmour comments:

Tématická návaznost je navíc poměrně nenápadná a je třeba hledat novou významovou vrstvu. David Gilmour k tomu podotýká:

„I suppose you could say that, you know, there’s a, a theme throughout the album which involves communication. And um, *all*, pretty much, *all* the songs are connected to the theme of communication, in some way or another.“

Mohli byste možná říct, že celé album spojuje téma zahrnující komunikaci. A všechny, tedy skoro všechny, písně spojuje tak či onak téma komunikace.“

Previously, it was difficult to see how the theme of communication relates to the songs „Take it Back“ and „High Hopes“, for example.

Zprvu bylo těžké vidět, jak se téma komunikace vztahuje třeba k písním Take it Back a High Hopes.

[Rather than providing analyses of the songs, I’ll show how new interpretations are now possible. I’ll try to keep things as simple as possible, just enough to open the door.]

[Namísto rozboru jednotlivých písní ukážu raději možnosti nové interpretace. Nebudu to kdovíjak komplikovat, prostě jen trochu pootevřu dvířka.]

Cluster One (Instrumental)

Noise to Message. (Need I say more?)

Šířit/Hlásat/Roztrubovat Zprávu/Poselství (Stačí?)

What Do You Want From Me

Clearly communication from band to audience. Notice the lyrics to the second half of the song, though, including:

Jasné sdělení kapely publiku. Všimněte si přitom textu ve druhé polovině, včetně:

You can have anything you want
You can drift, you can dream, even walk on water
Anything you want

Můžeš mít cokoli chceš
Můžeš se nechat unášet, můžeš snít, dokonce chodit po vodě
Cokoli chceš

You can own everything you see
Sell your soul for complete control
Is that really what you need
Můžeš mít/vlastnit všechno, co vidíš / Prodat svou duši 
za naprostou nadvládu / Tohle vážně chceš (?)

The only place you can have complete control is in a virtual environment. We are in cyberspace here. (controlspace)

Jediným místem, kde můžeš mít naprostou nadvládu je virtuální prostředí. Tím se dostáváme do kyberprostoru. (prostoru ovládání – velína)

„The research on cyberspace is a quest for God. To be God. To be here and there.“ -Paul Virilio

Výzkum kyberprostoru je hledání Boha. (Snaha/Potřeba) Být Bohem. Být tady i tam.“ -Paul Virilio

Poles Apart

In the new light, You means You in this song, as Pink Floyd fan and enigma sleuth. The music was made knowing how people would respond to the messages. Programmed to seek a goal, analogous to an automaton:

V tomto novém světle, kdy Ty/Vy znamená prostě Ty/Vy, se všechny záhady vyjasňují. Hudba byla komponována s ohledem na předpokládanou reakci posluchačů na předkládané sdělení. Naprogramovaných hledat cíl, podobně jako automat/mechanicky jednající člověk:

„It is easy to make a simple machine which will run toward the light or run away from it, and if such machines also contain lights of their own, a number of them together will show complicated forms of social behavior…“
-Norbert Wiener,
Cybernetics and Society

Je snadné sestavit jednoduchý stroj, který se bude pohybovat směrem ke světlu nebo od světla, a pokud bude mít taková mašinka i vlastní zdroj světla, bude více takových strojů předvádět komplikované formy společenského chování…“

-Norbert Wiener, Kybernetika a společnost

Did you know . . . it was all going to go so wrong for you
And did you see it was all going to be so right for me
Věděl jsi... že se (ti) to všechno takhle zvrtne / A viděl jsi, 
jak mi to všechno hraje do noty (?)
Why did we tell you then
You were always the golden boy then
And that you'd never lose that light in your eyes
Proč jsme ti tedy říkali / źe jsi pořád 
náš zlatý hoch / a že nikdy neztratíš 
to světlo v(e svých) očích (?)
Hey you . . . did you ever realise what you'd become
And did you see that it wasn't only me you were running from
Did you know all the time but it never bothered you anyway
Leading the blind while I stared out the steel in your eyes
Ty tam... došlo ti vůbec, co se z tebe stalo? / A viděls, 
že to nejsem jenom já, od koho/před kým utíkáš? / Věděls 
to celou dobu, ale stejně ti to bylo jedno / Že vedeš slepé, 
zatímco jsem lámal pohledem ocel v tvých očích

Finally, having come to ones senses:

Konečně, když zase přišli k rozumu:

"I never thought that you'd lose that light in your eyes"Nikdy by mne nenapadlo, že ztratíš to světlo v očích“

Marooned (Instrumental)

At sea.

U moře.

A Great Day For Freedom

On the day the wall came down
The Ship of Fools had finally run aground
Jednoho dne se ta zeď sesula / Loď bláznů konečně přistála

On the surface, a reference to the fall of the Berlin Wall. Symbolically, centrally controlled, command, communist systems radically transformed into self-governing, dynamic, democratic (feedback based) systems.

V prvním plánu odkaz na pád berlínské zdi. Symbolicky – radikální přeměna centrálně řízeného komunistického systému na samoorganizující se, dynamický, demokratický (na zpětné vazbě založený) systém.

In the new light, a further reflection on the band-audience relationship. Life in the aftermath of the online concept. Pink Floyd is communicating to You. Pink Floyd did not know something you don’t know. You’re on your own now. Pink Floyd doesn’t have the answers.

V novém světle další odkaz na vztahy kapela-publikum. Život v důsledku online koncepce. Pink Floyd komunikuje s tebou. Pink Floyd neví víc než ty. Pink Floyd nemá/nezná odpovědi.

Now frontiers shift like desert sands
While nations wash their bloodied hands
Of loyalty, of history, in shades of gray
Hranice se teď posouvají jak písek v poušti / Zatímco 
státy/národy/lid(é) si myjí zkrvavené ruce / (od) loajality, 
(od) historie, ve stínech šedé

Globalization. Through the proliferation of communication technologies and infrastructure, including the Internet, the world is more closely connected and inter-related.

Globalizace. Rozrůstáním komunkačních technologií a infrastruktury, včetně Internetu, je svět mnohem propojenější a provázanější.

Wearing the Inside Out

Human boundaries are extended, transformed, in this song. (Need I say more?) Pink Floyd is indeed „Wearing the Inside Out“, as are we all in this environment.

Lidské hranice se v této písni rozšiřují, proměňují. (Stačí?) Pink Floyd skutečně oblékají šaty naruby, jako my všichni.. v tomhle prostředí.

Take It Back

The earth as complex self-regulating feedback system. (Gaia)

Země je komplexní samoregulující se zpětnovazební systém.

Coming Back to Life

While you were hanging yourself on someone else's words
Dying to believe in what you heard
I was staring straight into the shining sun
Zatímco ses věšel na slova někoho jiného / a mermomocí 
chtěl uvěřit tomu, co slyšíš / hleděl jsem 
přímo do zářícího slunce

Remember, Pink Floyd is communicating to You. What is the real relationship of Pink Floyd (a group of human beings) and audience? Bacha, Pink Floyd se obrací k tobě. Jaký je skutečný vztah Pink Flod (skupiny lidských bytostí) a publika?

Time to get a life.

(Je) Čas (pochopit smysl života a) žít.

Keep Talking

„Speech is the greatest interest and most distinctive achievement of man.“
-Norbert Wiener,
Cybernetics and Society

Řeč je nejvlastnějším zájmem člověka a nejcharakterističtějším znakem jeho úspěchu.“ -Norbert Wiener, tamtéž

Communication is a basic need and drive of human beings – the cornerstone of relationships, human progress, etc.

Komunikace je základní potřebou a pohonem lidských bytostí – úhelným kamenem vztahů, lidského pokroku atd.

Not to mention the fact that Stephen Hawking, cyborg, speaks.

Nehledě k tomu, že mluví i takový kyborg jako Stephen Hawking.

Lost for Words

Reflections on being in cyberspace. Or, an individual cut off, not alive to what is happening in the world through communication. Lack of communication (feedback) means a dead relationship. (progress eventually succumbs to entropy)

Reflexe bytí v kyberprostoru. Nebo individuální izolace, nevědomí (skrze komunikaci) toho, co se děje ve světě. Nedostatečná komunikace (zpětná vazba) znamená umrtvení vztahů. (pokrok/rozvoj nakonec podléhá entropii)

High Hopes

In light of universal themes of progress and entropy – applies to: Pink Floyd as band, pioneering of the Internet, human civilization, life on earth, etc.

Ve světle univerzálních témat rozvoje a entropie použít na: Pink Floyd jako kapelu, průkopnictví (na) Internetu, lidskou civilizaci, život na Zemi atd.

„The Greeks regarded the act of discovering fire with very split emotions…“

Řekové vnímali akt ovládnutí ohně velice rozporuplně…“

„Beauty, like order, occurs in many places in the world, but only as a local and temporary fight against the Niagara of increasing entropy.“

Krása, stejně jako řád, se objevuje na světě na mnoha místech, ale jen jako místní a dočasný boj proti záplavě šířící se entropie.“

„We are but whirlpools in a river of ever-flowing water. We are not stuff that abides, but patterns that perpetuate themselves. A pattern is a message, and may be transmitted as a message.“
-Norbert Wiener,
Cybernetics and Society

Nejsme než víry v řece věčně proudící vody. Nejsme nic trvalého, jsme jen opakující se vzorce, zachraňující samy sebe. Vzorec je zpráva/sdělení/myšlenka a jako takový může být i přenášen.“ -Norbert Wiener, tamtéž

The water flowing
The endless river 
Forever and ever

Proudící voda / Nekonečná řeka / Na věky věků

But Why?

Themes of control and reflection are not unique to The Division Bell for Pink Floyd. Grandiose concepts are not new to Pink Floyd either.

Ale proč?

Tématům ovládání a reflexe se Pink Floyd nevěnují pouze na albu The Division Bell. Novinkou pro ně nejsou ani grandiózní projekty.

„What did you dream,… it’s alright we told you what to dream“ -„Welcome to the Machine“

O čem se ti zdálo,… to nic, řekli jsme ti, co se ti má zdát“ -„Welcome to the Machine“

The song „Welcome to the Machine“, on Wish You Were Here, concerns the theme of control and reflects upon the music industry.

Píseň „Welcome to the Machine“, z alba Wish You Were Here se věnuje tématu ovládání a reflexe hudebního průmyslu.

Almost entirely, The Wall concerns the band-audience relationship, and the experience of being rock star. The wall is a barrier to communication. Lyrics are directed to the audience as You. (Hey You) The leader of the band is presented as a control bearing dictator. The song „Run Like Hell“ plays on the theme of control with the audience.

Téměř celé album The Wall se zabývá vztahem kapela-publikum a pocity rockové hvězdy. Zeď tu představuje komunikační bariéru. Slova směřují k publiku, které oslovují zájmenem TY. (Hej Ty) Frontman kapely vystupuje v roli „pořádek nastolujícího“ diktátora. Píseň „Run Like Hell“ si pohrává s motivem ovládání publika.

David Gilmour thinks in terms of feedback and control in ‚Live at Pompeii‘:

Na albu ‚Live at Pompeii‘ uvažuje David Gilmour o zpětné vazbě a ovládní takto:

„but always things are down to how you control them, and whether you’re controlling them, and not the other way around … the equipment isn’t actually thinking about what to do any of the time. It couldn’t control itself.“

vždycyky jde o to, jak dalece věci ovládáš, a jestli ovládáš ty je anebo ony tebe … nářadí/zařízení/vybavení nikdy nepřemýšlí o tom, co by se mělo/dalo dělat (jinak). Nemělo by ovládat samo sebe.“

„Where would rock and roll be without feedback?“

Kde by byl rokenrol bez zpětné vazby?“

As innovative electronic musicians, Pink Floyd are pioneers of man-machine communication in their own right.

Jakožto průkopníci elektronické hudby využívají Pink Floyd komunikace člověk-stroj zcela oprávněně.

The songs of Pink Floyd also contain enigmatic references and effects that lead some people to seek secret messages in the music. As one of the most successful rock bands ever, the band has gathered a cult-like following in some circles. Pink Floyd are just a group of human beings playing music, though. One picketer protested at a Pink Floyd concert: „Worship God, not Pink Floyd!“

Písně Pink Floyd obsahují též tajemné odkazy a efekty, svádějící k hledání v hudbě ukrytých poselství. Kolem jedné z nejúspěšnějších kapel historie se vytvořily nejrůznější okruhy fanoušků. Přesto jsou Pink Floyd jen obyčejná skupina muzikantů. Slovy jednoho z demonstrantů na jejich koncertu: „Uctívejte Boha, ne Pink Floyd!“

The idea of relating a book to an album is not new to, atleast the former members of, Pink Floyd. Some people draw a connection between Animal Farm, by George Orwell, and Animals. More recently, Roger Waters was influenced by the book Amusing Ourselves to Death, by Neil Postman, in making Amused to Death. (1992) Both Cybernetics and Society and Amusing Ourselves to Death, can be classed as communication theory books that are critical of society and culture.

Nápad udělat album podle knihy není nový, alespoň pro bývalé členy kapely. Někteří lidé vidí spojitost mezi Orwellovou Farmou zvířat a albem Animals. Nedávno ovlivnila Waterse kniha Neila PostmanaAmusing Ourselves to Death (Ubavíme se k smrti) z roku 1992. Jak Kybernetika a společnost, tak Ubavíme se k smrti, jsou knihy zabývající se komunikační teorií, a kritizující společnost i její kulturu.

OK, but why would Pink Floyd create a concept influenced by a seemingly obscure book written decades ago?

Dobrá, proč by se ale Pink Floyd měli (ve svém pojetí) nechat ovlivňovat zdánlivě obskurní knihou napsanou před destíkami let?

The ideas in Cybernetics and Society have had a major impact on science, thought, and culture in the second half of the 20th century, and are all the more significant today as we set off to homestead the Internet. (the new frontier) See what others have to say:

Myšlenky z knihy Kybernetika a společnost měly přesto významný dopad na vědu a kulturu ve druhé polovině 20. století, a nabývají na významu s nástupem intgernetu. (nová hranice) Co k tomu říkají jiní?

„Because of the discoveries of Norbert Wiener and his colleagues, … software has come to mean much more than the instructions that enable a digital computer to accomplish different tasks. From the secrets of life to the ultimate fate of the universe, the principles of communication and control have successfully been applied to the most important scientific puzzles of our age.“
-Howard Rheingold,
Tools For Thought

Díky objevům Norberta Wienera a jeho kolegů, … začal software znamenat víc než jen instrukce, umožňující počítačům vyřešit různé úkoly. Principy komunikace a ovládání od tajemství života po konečný osud vesmíru byly úspěšně aplikovány na nejvýznamnější vědeckou hádanku našeho věku.“
-Howard Rheingold,
Nástroje myšlení

„The rise of cybernetics in this broad and interconnected community of scientists … was the manifestation of a deep current in Western philosophy and culture.“
-David Porush, „The Bomb was a Cyborg“

Nástup kybernetiky v této široké a propojené vědecké komunitě… byl projevem hlubokého proudu v západní filosodii a kultuře.“
-David Porush, „Ta bomba byla Kyborg“

„There are works that come along once in an age and influence much of what comes later. Norbert Wiener’s Cybernetics and Society is one of these seminal works for the information age… Wiener shows a prophetic understanding of the nature of information, communication, and automated control of our environment. If you want a book that tells you about the future of the Internet, buy the one that was written in 1950, thirty years before the Internet became a reality.“
Neon Alley on Cybernetics and Society

Jednou za čas se objeví práce, která ovlivní dalekou budoucnost. K takovým zásadním pracím informačního věku patří Kybernetika a společnost Norberta Wienera… Wiener ukazuje přímo prorocké porozumění povaze informace, komunikace a automazizovaného ovládání našeho prostředí. Chcete-li (si přečíst) knihu, která vám vyjeví budoucnost internetu, kupte si tu, co byla napsaná v roce 1950, třicet let před tím, než se stal Internet skutečností.“
Neon Alley o Cybernetics and Society

In my own life, there was a book that did more than UNIVAC to revise my understanding of information and the machinery that manipulated it. In 1950 the mathematician Norbert Wiener wrote a pioneering and widely read study called The Human Use of Human Beings
-Theodore Roszak,
The Cult of Information
(author of
The Making of a Counterculture)

Dostala se mi do ruky kniha, která pro změnu mého chápání informace a zařízení, které ji zpracovává, udělala víc než UNIVAC. V roce 1950 napsal matematik Norbert Wiener průkopnickou a velice čtenou studii nazvanou Jak člověk používá člověka/jiné lidi
-Theodore Roszak,
Uctívání informace
(autor knihy
Vytváření antikultury)

„This was the original premise of purposive systems as expounded by Norbert Wiener and Julian Bigelow in 1943: intelligent behavior evolves as a consequence of the ability to measure and keep account of the effects of a given signal through feedback loops that return a message signifying the magnitude of the result. These principles are common to automatic anti-aircraft guns firing at a moving target, neurons seeking to make the right connections inside the brain, laboratory animals facing a maze, corporations facing a free-market economy, or any other situation where it is possible to place a value on an objective at which to aim.“
-George B. Dyson,
Darwin among the Machines

Toto byl původní předpoklad (existence) racionálních (funkčních) systémů v souladu s teorií Norberta Wienera a Juliana Bigelowa z roku 1943; inteligentní chování se vyvíjí v důsledku schopnosti měřit/zjišťovat a zaznamenávat účinky daného signálu zpětnovazebními smyčkami, které přinášejí zpět zprávu o významu dosaženého výsledku. Tyto principy se uplatňují u automatických protiletadlových zbraní, pálících na pohyblivý cíl, u neuronů navazujících vhodná spojení uvnitř mozku, u laboratorních zvířat v bludišti, u korporací působících na volném trhu a v jakýchkoli dalších situacích, kde je možné přiznat nějakému objektu nějakou zaměřitelnou hodnotu.“ -George B. Dyson, Darwin mezi stroji

„The result of Wiener’s book (Cybernetics, the technical version of Cybernetics and Society) was that the notion of feedback penetrated almost every aspect of technical culture. Though the central concept was both old and commonplace in specialized circumstances, Wiener gave the idea legs by generalizing the effect into a universal principle… Within a year or two of Cybernetics’s publication, electronic control circuits revolutionized industry.“
-Kevin Kelly,
Out of Control

Wienerova kniha (Kybernetika, technická verze Kybernetiky a společnosti) způsobila, že pojem zpětná vazba pronikl do téměř všech aspektů technické kultury. I když její ústřední myšlenka byla ve specializovaných oborech stará a dobře známá, Wiener ji povýšil na všeobecný princip a otevřel jí tak dveře do světa… Do dvou let od vydání Kybernetiky způsobily nové elektrické řídící obvody další průmyslovou revoluci.“ -Kevin Kelly, Out of Control (Neovladatelné)

„It is fairly easy to see how the concept of feedback can be further extended to the realm of social groups such as families, firms, and indeed whole societies… Since Wiener wrote his book, the economic policies of this and indeed many other technologically advanced nations have increasingly become feedback controlled…“
-Walter A. Rosenblith, Afterword to the 1967 edition of
Cybernetics and Society

„Je celkem snadné sledovat, jak se dá koncept zpětné vazby dále přenést do oblasti společenských skupin jako je rodina, firma a v podstatě celá společnost… Od napsání Wienerovy knihy se ekonomické postupy a také většina techologicky rozvinutých zemí podřízují této zpětné vazbě…“ -Walter A. Rosenblith, doslov k vydání knihy Kybernetika a Společnost z roku 1967

„Man was nudged from the center of the universe by Copernicus; Darwin drew man’s physical nature within the natural evolutionary process; man’s unique claim to rationality was greatly reduced by Freud; and now, it seems, man is nothing but a highly complex communication- control system.“
-Harold Hatt,
Cybernetics and the Image of Man

„Koperník vyšoupl člověka ze středu vesmíru; Darwin zařadil jeho fyzickou podstatu do přírodního evolučního procesu; výlučné právo člověka na racionalitu silně zredukoval Freud; a nyní se zdá, že člověk není víc než velice komplexní komunikačně- regulační systém.“ -Harold Hatt, Kybernetika a chápání člověka

„As communicators (of any type) and as communicatees (of any type), about all that we can do, as Norbert Wiener suggests in The Human Use of Human Beings (1954), is to try to create ‚ islands of decreasing entropy,‘ where messages retain or gain, rather than lose, data.“
-J.C. Merrel, John Lee, E.J. Friedlander,
Modern Mass Media

„Jako komunikátoři (jakéhokoli typu) a komunikační prostředky (jakéhokoli typu), můžeme dělat jen to, jak tvrdí Norbert Wiener ve své knize The Human Use of Human Beings (Využívání lidí lidmi) z roku 1954, že se pokusíme vytvořit ‚ostrůvky klesající entropie‘, kde budou se budou data ve zprávách spíše udržovat či doplňovat než ztrácet.“ -J.C. Merrel, John Lee, E.J. Friedlander, Modern Mass Media

„A bureaucracy and a factory are automated machines in Wiener’s view. The whole world — even the universe — could be seen as one big feedback system subject to the relentless advance of entropy, which subverts the exchange of messages that is essential to continued existence“
-M. McAdams,
Wiener: Ideas

„Byrokracie a továrny jsou podle Wienera automatizované stroje. Celý svět – včetně samotného vesmíru – si můžeme představit jako jeden velký zpětnovazební systém, podřízený neúnavnému postupu entropie, jenž rozvrací výměnu zpráv, nezbytnou pro pokračování existence.“ -M. Mc Adams, Wiener: Myšlenky

„Cybernetics is simultaneously the most important science of the age and the least recognized and understood. It is neither robotics nor freezing dead people. It is not limited to computer applications and it has as much to say about human interactions as it does about machine intelligence. Today’s cybernetics is at the root of major revolutions in biology, artificial intelligence, neural modeling, psychology, education, and mathematics. At last there is a unifying framework that suspends long-held differences between science and art, and between external reality and internal belief.“
-Paul Pangaro,
New Order From Old (FO – Jeden z mála funkčních odkazů.)

„Kybernetika je nejdůležitější věda tohoto století, aniž by si to přitom většina z nás uvědomovala a chápala její základní princicpy. Nejde tu o robotiku či zmrazování mrtvol. Neomezuje se na počítačové aplikace a má stejnou platnost v oblasti lidské interakce jako v oblasti umělé inteligence. Dnešní kybernetika způsobila revoluci v biolobii, umělé inteligenci, neurálního modelování(?), psychologii, vzdělávání a matematice. Konečně je tu sjednocující rámec, umožňující překonat letité rozdíly mezi vědou a uměním a mezi vnější skutečností a vnitřní vírou.“ -Paul Pangaro, New Order From Old

The ideas of Norbert Wiener have influenced art and literature too. Pioneer of algorithmic art, Roman Verostko, created „A Decision Machine Suite“ of interactive electronic sculpture in homage to Norbert Wiener. (pozn. další FO) Philip K. Dick was greatly influenced by the ideas of Norbert Wiener, eventually conceiving a vision of VALIS. (Universe as vast-active-living-intelligence-system) Kurt Vonnegut was influenced by the book. The concepts for Sirens of Titan and Player Piano can be traced directly to Cybernetics and Society:

„Vonnegut’s earliest novels hint strongly at his familiarity with Wiener’s work, The Human Use of Human Beings, especially his f irst novel, Player Piano (1952), which shows his concern for the social implications of automation, the replacement of human beings with machines.“
-David Porush,
The Soft Machine: Cybernetic Fiction

Myšlenky Norberta Wienera ovlivnily také svět umění a literatury. Průkopník algoritmického umění, Roman Verostko, vytvořil v poctě Norbertu Wienerovi „Soupravu Strojů Volby“ z interaktivních elektronických skulptur. Phillip K. Dick, silně ovlivněný Wienerovými myšlenkami, přišel se svou vizí VALISu (RAŽISu). (Vesmíru jako rozsáhlého-aktivního-živoucího-inteligentního- systému) Kurta Vonneguta ovlivnila kniha Kybernetika a společnost a její vliv lze vysledovat v jeho Sirénách z Titanu a Pianole:

„Vonnegutovy rané romány vypovídají o jeho obeznámenosti s Wienerovou prací Využívání lidí lidmi, zvláště jeho první román Pianola (1952), ukazující jeho zájem o společenský dopad automatizace, nahrazení lidských bytostí stroji.“ -David Porush, The Soft Machine: Cybernetic Fiction

Indirectly, the ideas have had an impact throughout the genre of science-fiction (Star Trek and teleportation, for example) and cyberpunk literature and film. (The Matrix etc.)

Nepřímo měly tyto myšlenky vliv na žánr sci-fi (Star Trek a teleportace, např.) a kyberpunkovou literaturu a film. (Matrix atd.)

Perhaps most interestingly, though, the vision of Norbert Wiener, expressed in the book, influenced work that led to the development of the Internet. (non FO)

Asi nejzajímavější je, že myšlenky z knihy Norberta Wienera ovlivnily práci vedoucí ke vzniku Internetu.

„I have always understood that the Internet was founded on the precepts of respecting other community members…“
-Publius

Vždy jsem měl za to, že internet byl založen na principech respektování ostatních členů komunity…“ -Publius

„… another computer pioneer, J.C.R. Licklider, who would play an important role in the developing computer revolution, was working on a paper exploring the concept of human-computer interaction that Norbert Wiener had stressed was so crucial.“
-Ronda Hauben,
Cybernetics, Time-sharing, Human-Computer Symbiosis and On-line Communities Creating a Supercommunity of On-Line Communities (FO)

…další počítačový průkopník a významná postava počítačové revoluce, J.C.R. Licklider, pracoval na studii zkoumající pojetí interakce člověka s počítačem, jejíž význam zdůrazňoval již Norbert Wiener. -Ronda Hauben, Kybernetika, Sdílení-času, Symbióza člověka a počítače a On-line komunity vytvářející Superkomunity z on-line komunit (FO)

„In a few years, men will be able to communicate more effectively through a machine than face to face. That is a rather startling thing to say, but it is our conclusion… And we believe that we are entering a technological age in which we will be able to interact with the richness of living information–not merely in the passive way that we have become accustomed to using books and libraries, but as active participants in an ongoing process, bringing something to it through our interaction with it, and not simply receiving something from it by our connection to it.“
-J.C.R. Licklider and Robert Taylor, The Computer as a Communication Device (1968) (TMT)

Během několika let budou lidé schopni komunikovat mnohem účinněji prostřednictvím strojů než tváří v tvář. Je to poněkud překvapivé tvrzení, ale takové jsou naše závěry… Domníváme se, že vstupujeme do technologického věku, kdy budeme schopni interagovat s nezměrným množstvím živých informací – nejen pouze pasivně, jak jsme si to osvojili četbou knih, ale jako aktivní účastníci pokračujícího procesu, vnášející do něj cosi svou interakcí, aniž bychom pouze cosi přijímali, když se do něj zapojíme.“ -J.C.R. Licklider and Robert Taylor, Počítač jako nástroj komunikace (1968) (MDN – Moc Dlouho se Načítá)

obr. PING-PONG: Interactive communication consists of short spurs of dialog.

Obr. PING-PONG: Interaktivní komunikace sestává z krátkých impulsů dialogu.

Compare the image on the left above from The Computer as a Communication Device (pdf) to the cover image from the „High Hopes“ single. The table tennis represents interactive communication – feedback. The table tennis game in the „High Hopes“ picture could be another variation of the feedback theme seen throughout The Division Bellartwork. (non FO)

Porovnejte obrázek vlevo ze souboru Počítač jako nástroj komunikace (pdf) s obalem siglu „High Hopes“. Stolní tenis představuje interaktivní komunkaci – zpětnou vazbu. Hra (stolní tenis) na obrázku z „High Hopes“ může být další variací tématu zpětné vazby představené ve výtvarné části alba. (nefunkční odkaz)

At the time The Division Bell was being made, computers, cyberspace, and virtual reality, were the happening thing. As much as many fans would like to forget, Pink Floyd was originally a psychedelic rock band. In leugue with the likes of the Grateful Dead, and in tune with the followers of Timothy Leary.

V době, kdy vznikalo album The Divison Bell byly již počítače, kyberprostor a virtuální realita skutečností. Nezapomínejme, že Pink Floyd byla původně psychedelická rocková kapela, řadící se po bok Grateful Dead a následovníků Timothy Learyho.

„Technology is the new drugs.“ -Jerry Garcia

Technoplogie je nová droga.“ -Jerry Garcia

„Personal computers and the PC industry were created by young iconoclasts who had seen the LSD revolution fizzle, the political revolution fail. Computers for the people was the latest battle in the same campaign.“
-Howard Rheingold,
The Virtual Community (FO)

Osobní počítače (PC) a počítačový průmysl stvořili mladí obrazoborci, kteří zažili konec drogového opojení i selhání politické revoluce. Počítače se pro ně staly poslední bitvou tohoto válečného tažení.“ -Howard Rheingold, Virtuální komunita (funkční)

„Leary was stepping up to microphones in his white sneakers, telling audiences that the liberation and exchange of knowledge by electronic communication would free their brains and souls from the oppressive orthodoxies of education, religion and politics … He hailed cybernetics as the new vehicle of expanded consciousness, played with virtual reality, designed computer games and started a software company.“
Timothy Leary Obituary, The New York Times (FO)

Leary přistoupil k mikrofonům ve svých bílých keckách a řekl lidem, že osvobození a výměna znalostí prostřednictvím elektronické komunikace vysvobodí jejich mozky a duše z všudypřítomného jařma vzdělání, náboženství a politky… Kybernetiku vítal jako nový nástroj rozšířeného vědomí, hrál si s virtuální realitou, navrhoval počítačové hry a založil softwareovou společnost. Nekrolog Timothy Learyho, The New York Times (FO)

„It was sex, drugs and rock and roll all over again, only worse.“
-Barrie Sherman,
Virtual Reality and its Implications

Zase to byl sex, drogy a rokenrol, jen ještě horší.“ –-Barrie Sherman, Virtuální realita a její důsledky

Creative excitement has gone elsewhere – to science and technology: new ways of seeing things, new understandings of the universe, continual new revelations about how life works, how we think, how we perceive, how we communicate. So this is my second point.

Tvořivé nadšení proniklo všude – do vědy i technologie: nové pohledy na věci, nové chápání vesmíru, nepřetržité nové objevy tajemství života, toho, jak myslíme, vnímáme, komunikujeme. Takže to je druhá věc.

Where, thirty years ago, we used to start up rock bands, we now start up start-ups and experiment in new ways of communicating with each other and playing with the information we exchange. And when one idea fails, there’s another, better one right behind it, and another and another, cascading out as fast as rock albums used to in the sixties.“
-Douglas Adams,
Turncoat

Zatímco před třiceti lety jsme zakládali rockové kapely, nyní jsme byli znovu na začátku: začali jsme experimentovat s novými komunikačními prostředkya hrát si se sdílenými informacemi. Když nevyšel jeden nápad, objevil se místo něj hned jiný, lepší.. a za ním další a další.. přicházející stejně rychle jako rocková alba v šedesátých letech.“ -Douglas Adams, Přeběhlík

So long and thanks for all …

„Its a, a division bell, it divides the yeses from the noes.“
-David Gilmour

Sbohem a dík za všechny …

Je to Zvon rozhodnutí a odděluje všechna ano od všech ne.“ -David Gilmour

Douglas Adams, best known as the author of the Hitchhikers Guide to the Galaxy series of books, is listed in the album credits of The Division Bell. Adams reportedly coined the title of the album and David Gilmour in turn donated funds to a charity of Adams‘ choise.

V poděkování na albu The Divison Bewll se vyskytuje i jméno Douglase Adamse, autora několikadílného Stopařova průvodce po galaxii. Adams podle všeho přišel s názvem alba a David Gilmour oplátkou věnoval peníze na charitu dle Adamsova výběru.

„Dave Gilmour asked me to fiddle around with some of the lyrics, which I did, though I don’t think he used any of my suggestions in the end. The only suggestion of mine that I know was used was that the album could be called ‚The Division Bell‘. I didn’t think up the title, of course, I merely pointed out that the phrase was lying there in one of the song lyrics and would make a great title.

Dave Gilmour mne požádal, abych si pohrál s některými texty, což jsem udělal, i když mám dojem, že nakonec žádný z mých nápadů nepoužil. Jediný návrh, který, pokud vím, nezapadl, byl ten, aby se album jmenovalo „The Divison Bell“ (pozn.: zvonek, zvoucí členy anglického parlamentu k hlasování). Nevymyslel jsem to, pochopitelně, jenom jsem poukázal právě na tohle spojení v jednom z textů, s tím, že by to byl skvělý název alba.

In fact, there’s a story there. I had given a talk at the Royal Geographical Society in aid of the Environmental Investigation Agency’s work on rhino conservation. Both Dave and Nick came along and we all went out to dinner afterwards. Dave was a bit preoccupied about the title problem – they had to have the title by the following morning, and no-one could decide what it should be. I said, ‚OK, I’ll give you a title, but it’ll cost you a Ł5,000 contribution to the EIA.‘ Dave said, ‚well, tell me your title and we’ll see‘. So I suggested ‚The Division Bell‘. And Dave said, ‚hmmm, well, seems to work. Sort of fits the cover art as well. Yeah, OK‘.

Vlastně je s tím sojena jedna historka. Měl jsem projev v Královské zeměpisné společnosti na podporu snahy Agentury pro výzkum životního prostředí o záchranu nosorožců. Byli tam také Dave a Nick a šli jsme pak spolu na večeři. Davea trochu zaměstnávala ta otázka s názvem alba – měl mít ten název do příštího rána a nikdo stále nemohl na nic přijít. Řekl jsem, že mu s tím pomohu, ale bude ho to stát pět tisíc liber jako příspěvek pro tu agenturu. Dave řekl, ať mu tedy něco navrhnu, a že uvidíme. Řekl jsem, co takhle The Divison Bell, a Dave řekl, hm, no, to by šlo. Nakonec se to hodí i k tomu obalu. Tak jo.

So, it’s called the Division Bell.“

Tak takhle nějak to bylo.“

alt.fan.douglas-adams FAQ (FO)

To speculate a bit, Douglas Adams may have had a role in the concept behind The Division Bell. Douglas Adams might even have thought of the concept, suggested to Pink Floyd how the lyrics could be used to make the online component work, and wrote „the messages“ signed „Publius“. Of course this is just speculation. You decide.

S trochou fantazie se dá domyslet, že Douglas Adams sehrál svoji roli v pojetí celého projektu. Možná s ním dokonce přišel on sám a navrhl kapele, jak by se daly použít texty v on line části projektu a sepsal i „vzkazy“ podepsané šifrou Publius. Pochopilteně jde o čirou spekulaci. Závěr je na vás.

First of all, Douglas Adams was a big fan of feedback. Look:

Především, Douglas Adams byl velký fanda zpětné vazby. Viz:

„One of the most powerful forces in nature is about to come into view in the online medium: the feedback loop – where the input stage of one iteration is the output stage of another iteration,… Feedback loops are what drive evolution…“
-Fast Company,
The Hitchhikers Guide to the New Economy (redirected)

V on line mediu se chystá vyjít na světlo jedna z nejúčinnějších přírodních sil: zpětnovazebná smyčka – kde vstupní stav jednoho opakovaní (iterace) je výstupním stavem jiného opakování (iterace),… Zpětnovazebné smyčky přitom pohánějí evoluci…“ -Fast Company, Stopařův průvodce Novou ekonomií (přesměrováno jinam)

„He establishes points that are so fundamental, most people will probably have not even stopped to consider them … Interactive may be a term severely lampooned by those sick of e-this and e-that hype … But ‚interactive‘ makes for individual empowerment. Where the telephone is one-to-one communication and newspapers and television are one-to-many, the Internet is many-to-many.“

Některé jeho postřehy jsou zásadního významu, i když většina lidí si to nejspíš ani neuvědomuje… Interaktivnost je možná výraz mnohokrát zesměšňovaný těmi, kdo už mají dost všelijakých těch e-nesmyslů… Jenže interaktivnost dává jedinci velkou moc. Zatímco telefon umožňuje komunikaci jednoho s jedním a noviny a televize jednoho s mnoha, Internet umožňuje komunikace mnohých s mnohými.“

Growing through evolution

Evoluční růst

„The Net is like the British constitution, not set in stone but constantly evolving. And while feedback through the polling booth is a slow, grinding process, the Internet allows for immediate reaction with what Adams calls feedback loops.“
UK Hitch-hiker’s guide to the Internet (non FO, just this remained: news.bbc)

Síť je jako britská ústava, nic tesaného do kamene, vše se postupně vyvíjí. A zatímco zpětná vazba ve volebních místnostech je pomalý, drhnoucí proces, Internet umožňuje okamžitou reakci tím, čemu Adams říká zpětnovazebné smyčky.“

Stopařův průvodce Internetem ve Spojeném Království (nefunkční, iba toto zbylo: news.bbc)

How do you see the Internet changing your world?

Jak podle vás Internet mění Váš svět?

„Tight feedback loops. As a novel writer I’m used to feedback loops of about a year. As we at The Digital Village start to produce interactive content for the web, I’ll be able to respond to feedback loops measured in minutes. Feedback loops are the most powerful process we know of, being responsible for everything from guitar howlround to the evolution of life. As their power begins to invade all of the electronic transactions of our lives, the effect will be, I’m convinced, as fundamental as the invention of printing, broadcasting, and telephony.“
-Douglas Adams,
AppleMasters

Utahuje zpětnovazebné smyčky. Jako spisovatel jsem zvyklý na zhruba roční smyčky. Když v Digitální Vesnici začneme vytvářet interaktivní obsah pro síť, budu moci odpovídat na smyčky v řádu minut. Zpětnovazebné smyčky jsou nejmocnější proces, jaký známe, díky nim tu máme jak kvílivé elektrické kytary, tak samotný život. Jakmile jejich síla zasáhne veškeré naše elektronické životní transakce, ten účinek bude tak zásadní, jako vynález knihtisku, rozhlasového vysílání a telefonu, o tom jsem přesvědčen.“ -Douglas Adams, AppleMasters

„This subjective view plays odd tricks on us, of course. For instance, ‘interactivity’ is one of those neologisms that Mr Humphrys likes to dangle between a pair of verbal tweezers, but the reason we suddenly need such a word is that during this century we have for the first time been dominated by non-interactive forms of entertainment: cinema, radio, recorded music and television. Before they came along all entertainment was interactive: theatre, music, sport – the performers and audience were there together, and even a respectfully silent audience exerted a powerful shaping presence on the unfolding of whatever drama they were there for. We didn’t need a special word for interactivity in the same way that we don’t (yet) need a special word for people with only one head.“

Tenhle subjektivní pohled nás pochopitelně mate. Tak třeba interaktivita patří k těm novotvarům, jež pan Humphrys s oblibou nabírá verbální pinzetou, jenže náhlá potřeba tohoto slova vznikla proto, že v průběhu tohoto století jsme byli uvyklí především ne-interaktivním formám zábavy: kinu, rádiu, nahrané hudbě a televizi. Do té doby byla veškerá zábava interaktivní: divadlo, živá hudba, sport – účinkující i publikum tvořili jeden celek, a dokonce i zcela tiché obecenstvo mělo zajisté zřejmý vliv na vývoj jakéhokoli dramatu, kterého bylo svědkem. Nepotřebujeme tedy žádný zvláštní výraz pro interaktivitu, stejně jako nepotřebujeme žádný zvláštní výraz pro člověka s jednou hlavou.“

„Interactivity. Many-to-many communications. Pervasive networking. These are cumbersome new terms for elements in our lives so fundamental that, before we lost them, we didn’t even know to have names for them.“
How to Stop Worrying and Learn to Love the Internet, from The Sunday Times on August 29th 1999 (FO)

Interaktivita. Komunikace mnohých s mnohými. Všeprostupující vytváření sítě. To všechno jsou nešikovné (zdánlivě nové) výrazy pro tak základní složky našeho života, že dokud jsme o ně nepřišli, ani jsme nevěděli, že pro ně máme slova.“ –Jak se přestat bát a naučit se milovat Internet, z The Sunday Times, 29. říjen 1999 (funkční)

„The silicon chip enables us to do mathematics tremendously fast, to model the, as it turns out, very very simple processes that are analogous to life in terms of their simplicity; iteration, looping, branching, the feedback loop which lies at the heart of everything you do on a computer and at the heart of everything that happens in evolution—that is, the output stage of one generation becomes the input stage of the next.“
-Douglas Adams,
Is there an Artificial God? (FO)
[Speech at
Digital Biota 2, Cambridge U.K. – September 1998] (FO)

Křemíkový čip nám umožňuje provádět nesmírně rychlé matematické výpočty, vhodné – jak se ukazuje – pro modelování velice jednoduchých procesů, jež se svou jednoduchostí podobají životu; opakování, cyklení, větvení, zpětnovazebná smyčka, obsažená ve všem, co provádíte s počítačem, a ve všech evolučních procesech – to jest, že že výchozí stav jedné generace je vstupním stavem další generace.“ -Douglas Adams, Je nějaký umělý Bůh? [Projev na Digitální Biota 2, Cambridge U.K. – září 1998] (duben 2014 – stále funkční odkazy)

On the BBC Radio 4 broadcast The Internet: the last battleground of 21st century Adams expresses towards the end of Programme I his „own little speculative vision“, which is „best described by analogy“. The analogy involves piloting a plane, thermostats, (non FO) and the concept of „feedback loops„. Adams concludes that „My belief, perhaps I should say my hope, is that the speed of response will reintroduce us to that from which our political systems have separated us for so long, i.e. the consequences of our own actions. Feedback loops will be the foundation of an entirely new form of electronic democracy.“

V pořadu Rádia BBC nazvaném Internet: poslední bitevní pole 20. století vyjadřuje Adams na konci Programu I svou „vlastní drobnou spekulativní vizi“, která se dá „nejlépe opsat analogií“. Ta zahrnuje pilotáž letadla, termostaty (nefunkční) a koncepci „zpětnovazebních smyček“. „Věřím, možná bych měl říci doufám, že rychlost zúpětné vazby nás znovu přivede k tomu, od čeho nás politický systém tak dlouho odděloval, tj. k následkům našeho vlastního jednání. Zpětnovazebné smyčky položí základ zcela nové formy elektronické demokracie,“ uzavírá Adams.

For the BBC, Douglas Adams also presented
The Hitchhiker’s Guide to the Future. (the last update November 2005) Go check it out. „Let Douglas Adams give you a steer…“

Pro BBC Adams rovněž připravil Stopařova průvodce budoucností. (poslední akutalizace v listopadu 2005) Poslechněte si ho. „Nechte se vést Douglasem Adamsem..“

Another point worth mentioning – Kurt Vonnegut was influenced by the book Cybernetics and Society in his earlier works. Kurt Vonnegut was one of Adams‘ biggest influences.

Za zmínku stojí i to, že knihou Kybernetika a společnost byly ovlivněny ranné práce Kurta Vonneguta. A Kurt Vonnegut patřil k těm, kdo silně ovlivnili Adamse.

Douglas Adams is widely acknowledged as a computer guy. Well known as such in Apple Mac circles. Not too big of a leap to suspect he could have conjured an online concept circa 1994.

Douglas Adams je počítačový nadšenec, dobře známý i v Apple Macové komunitě. Dá se tedy předpokládat, že někdy v roce 1994 výnamně přispěl ke konceptu on line.

From an atheistic point of view (Adams was an Atheist – TMT) the online concept might be seen as a play on the absurdity of blind faith. („Have faith… It for those of you who now believe… There is an enigma… Trust“)

Z ateistického pohledu (Adams byl Ateista – MDN) se dá na on line koncept pohlížet jako na hru s absurditou slepé víry. („Mějte víru.. Pro ty z vás, kteří nyní věří.. je tu tajemství.. Jistota víry.“)

Douglas Adams was a pioneer of multimedia concepts.

Douglas Adams byl průkopníkem multimediálních konceptů.

„Moving something from one medium to another is very interesting — it’s a lot like carrying a picture or a piece of clothing from one bit of lighting to another. Suddenly it looks very different. What interests me a bit further down the line is the way in which the different media interrelate — you can hand things off from one to another, you can exploit each other’s strengths and weaknesses.“
-Douglas Adams,
Salon.com: starship trouper (unknown domain)

Přenášet něco z jednoho média na jiné je velice zajímavé – je to jako přenášet obrázek nebo kus oděvu z jednoho osvětlení do jiného. Najednou vypadá docela jinak. Mne na tom fascinuje i to, do jaké míry různá média spolupracují – můžete přenášet věci z jednoho na druhé a zkoumat přitom jejich přednosti i nedostatky.“ -D.Adams, Salon.com: starship trouper (neznámá doména)

The concept reads like a Douglas Adams novel. It’s totally absurd. There must be a brilliant, creative, comic mind behind the thing, and it sure as heck is not me. I couldn’t have just thought this up. I’m not that creative, or out of my mind. Am I? I suspect that 99.99% of humanity isn’t either.

Celý ten koncept se čte jako Adamsův román. Je zcela absurdní. Za tím vším musí být skvělá, kreativní mysl se smyslem pro humor, což ta moje rozhodně není. Já bych něco takového nevymyslel. Na to nejsem dost kreativní, ani šílený. A mám dojem, že 99,9% lidstva také ne.

A final byte to chew on:

Poslední byte k nakousnutí:

obr.: Feedback is the answer.

obr.: Feedback je ta odpověď.

„The thing about evolution is that if it hasn’t turned your brain inside out, you haven’t properly understood it … Then to my surprise I discovered that it was converging with my growing interest in computers … The connection lies in the counter-intuitive observation that complex results arise from simple causes, iterated many times over. It’s terribly simple to see this happening in the computer … it all grows out of simple lines of code that start with adding one and one, testing the result, and then doing it again. Being able to watch complexity blossom out of this primitive simplicity is one of the great marvels of our age, greater even than watching man walk on the moon … It’s much more difficult to see it happening in the case of evolution … our invention of the computer has for the first time let us get a feel for how it works … It’s all part of the same underlying process that we in turn are a part of.“
-Douglas Adams,
Turncoat

Jestliže vám evoluce neobrátila mozek naruby, pak jste ji kloudně nepochopili … K vlastnímu překvapení jsem zjistil, že mne stále víc a víc přitahují počítače … Neintuitivní pozorování ukazuje, že komplexní výsledky vznikají z jednoduchých, mnohonásobně opakovaných, operací. Velice jednoduše se to dá sledovat právě v počítačích. … Všechno tu vzniká z jednoduchých řádků kódovaných příkazů, přidáváte jeden po druhém, zkontrolujete výsledky, a pak to zopakujete. Možnost sledovat komplexitu (složitost, spletitost, komplikovanost) vzníkající z této primitivní jednoduchosti je jedním z velkých zázraků naší doby, větším, než vidět člověka, procházet se po Měsíci … Mnohem obtížnější je vidět to v případě evoluce … vynález počítače nám umožnil poprvé v životě sledovat (a pochopit), jak k tomu dochází … Všechno je to součást stejného základního procesu, jehož jsme zároveň součástí.“ -D. Adams, Turncoat (Renegát, též Odrodilec/Přeběhlík)

So, it’s called The Division Bell.

Takže, jmenuje se to The Division Bell. (Zvon rozhodnutí)

http://www.angelfire.com/co/1×137/dbell.html

 

 

Reklama