Nedávno jsem tu mluvil o tom, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by jakákoli duševní porucha uvedená v DSM 5 byla zapříčiněna chemickou nerovnováhou v mozku či genetickou dispozicí. Jestliže však v případě duševních poruch nejde o biologické nemoci, o co tedy ve skutečnosti jde a jaký to může mít původ?
Ten, kdo už delší dobu sleduje moji práci, už možná tuší, že to, čím většina z nás prošla, či právě prochází, bude spíš něčím, o čem se píše ve Starém zákoně, kde se Bůh zjeví Abrahámovi, Mojžíšovi či Noemovi se zvláštní zprávou či posláním. Ano, naše takzvané duševní poruchy mají rozhodně duchovní rozměr, o tom není pochyb, a vím jistě, že většina z vás to sama zažila, takže vás nepřekvapí, že skutečná příčina těchto potíží má i svoje jméno: energie kundalini.
V posledních pěti letech se mě hodně lidí ptalo: „Seane, nejsou to náhodou projevy probouzející se kundalini, to, co se se mnou děje?“ Řekněme: ano a ne.
Nebudu tu zabíhat do podrobností, protože, po pravdě řečeno, hodně věcí pro mne stále zůstává, tak jako pro většinu z nás, záhadou, ale pár základních tezí už tu snad mohu předestřít.
Za prvé: mystikové z celého světa považují kundalini za naši původní životní sílu, duchovní energii, která námi prochází a má i svůj vlastní neviditelný oběhový systém, který asi nejlépe zobrazil ve své umělecké tvorbě Alex Grey.
Tuto duchovní energii a systém věda dosud neobjevila a možná ani neobjeví, protože kundalini není fyzická energie jako elektřina, kterou můžeme měřit přiístroji. Přesto je již celá staletí známa mystikům, kteří tvrdí, že bez této životní síly bychom byli všichni mrtví.
Tato bio energie a její doprovodný systém má v různých kulturách různá jména. Čínský taoismus ji pojmenoval energie čchi a pracuje s ní prostřednictvím systému cvičení Čchi Kung.
V hnutí New Age se můžete dozvědět, že tato energie vytváří vaše aurické pole, éterné, či jemnohmotné tělo.
V Hinduismu se tato energie nazývá prána a koluje naším tělem prostřednictvím takzvaného čakrálního systému.
Přibližme si nyní trochu tento systém: jde o soustavu sedmi vzájemně propojených energetických oblastí kolem páteře. Zatímco sedm čaker tvoří základ celého systému, ten prostupuje všemi buňkami našeho těla. Navíc, na spodním konci páteře, v oblasti stydké kosti, se nachází jakási atomová elektrárna, zásobující celou tuto soustavu. Právě zde je ukrytá energie kundalini v latentní formě a čeká na příležitost, kdy se probudí jako stočený had.
Odtud také pochází její pojmenování: v sanskrtu to znamená svinutý nebo stočený. Podle indických joginů se energie kundalini probouzí obvykle ve stavu hluboké meditace a často bývá aktivována záměrně pomocí speciálních dechových a koncentračních cvičení. Vzhledem k možnému nebezpečí byly tyto meditační techniky v průběhu staletí pečlivě střeženým tajemstvím, předávaným mistry či guruy teprve ve chvíli, kdy je podle nich adept připraven.
Jakmile se energie kundalini probudí, postupuje (dvěma kanály) kolem stydké kosti směrem vzhůru a obtáčí páteř v oblasti každé čakry, dokud nedosáhne vrcholku hlavy. Tím se celý systém propojí a adept prožívá hlubokou mystickou zkušenost. Pro připravenou mysl tak může být probuzení kundalini skutečně hladkým procesem, pro většinu z nás je však realita mnohem obtížnější.
Ve skutečnosti můžeme hovořit spíše o syndromu probuzené kundalini, se symptomy totožnými s tím, co prožívá mnoho lidí v průběhu manických epizod při bipolární poruše nebo v akutní psychotické atace. Uvedu jen pár příkladů z wikipedie, vztahujících se k syndromu probuzené kundalini: změny nálad s obdobími deprese a mánie; stavy blaženosti, všeobjímající lásky a propojenosti se vším; transcendentální vědomí; vjemy energie či elektřiny, procházející tělem; zvýšená citlivost na světlo, zvuky a dotyky; nespavost; vynořování nechtěných, potlačených myšlenek či pocitů z nevědomí.
Indický mystik Gopi Krišna byl prvním člověkem v 20. století, který popsal své vlastní vážné potíže s probuzenou kundalini. Poměrně snadno při tom rozpoznal úzký vztah mezi šílenstvím a mystickým prožitkem, protože sám v té době pochyboval o svém vlastním zdravém rozumu. Ve své knize Kundalini, evoluční energie v člověku píše Gopi Krišna: Mnoho pacientů psychiatrických nemocnic vděčí za svůj stav předčasně probuzené, či nezdravě fungující kundalini.
Já sám mám osobní zkušenost s hospitalizací kvůli akutní psychotické atace v roce 1996. Psychiatři se tenkrát domnívali, že jde o bipolární poruchu či schizofrenii. Pak u mne došlo ke klasičtějšímu probuzení kundalini, které začalo v roce 2009 a pokračovalo během zhruba dvouletého období. Pokaždé šlo o velice silné energetické projevy, které začaly explozivním prožitkem v srdeční čakře. Jediný větší rozdíl mezi oběma prožitky byl v tom, že v roce 96 jsem byl přesvědčený, že jsem po smrti, zatímco v roce 2009 jsem zůstal zcela při smyslech, a přitom cítil, že všechny moje obrany padly.
Oba své prožitky jsem podrobně popsal i ve dvou videích na YouTube, takže se můžete sami přesvědčit, jak podobné si oba byly.
Někoho určitě napadne, k čemu jsou tak obtížné (pozn.: a konvenční psychiatrií stále patologizované) prožitky dobré, zvláště, když má jít údajně o duchovní zkušenost. Podle psychologa Lee Sannelly, autora knihy The kundalini experience, jde za prvé: současně o očistný proces, za druhé o léčení hluboce uložených traumat a za třetí o proces přechodu vědomí na kvalitativně novou úroveň.
Pokud sledujete moji práci, víte, že na tyto body jsem se zaměřil právě u bipolární poruchy, protože vidím zcela jasně, že skrytým důvodem bipolární poruchy je právě to, o čem píše Sannella ve své knize. Takže, i když je proces probuzení kundalini tak obtížný, bezpochyby je i nesmírně užitečný, zvláště našemu duchovnímu vývoji.
Když je řeč o obtížích, uvedu několik tělesných symptomů, které prožívají lidé s probuzenou kundalini, a které nejsou tolik známy mezi lidmi s bipolární poruchou. Jsou to: silné horko nebo chlad, vnímané jako energie. Mimovolné záškuby, cukání, chvění, či brnění, zvláště v končetinách; zvýšený krevní tlak a nepravidelné bušení srdce; bolesti hlavy, migrény, tlak uvnitř lebky; bolesti v různých částech těla, zvláště v oblasti zad a krku.
Všechny tyto symptomy odpovídají pokusům kundalini prorazit energetické bloky našeho čakrálního systému, a protože většina z nich je spojena s emočními traumaty či poškozeními, jakkoli to vše může být bolestivé, má to svůj smysl, protože zároveň dochází i k léčení.
Abych tedy odpověděl: ano, jsem pevně přesvědčený, že kořeny potíží při bipolární poruše mají svůj původ v probuzené energii kundalini, naší duchovní energii, jakkoli zkušenosti většiny lidí s bipolární poruchou obvykle nekopírují klasický hladký průběh u duševně i duchovně připravených indických jogínů.
Nikoli. Pro nás zápaďany je cesta k osvícení poněkud.. řekněme kostrbatá? Děsivá? Odrazující? Ale zahlédli jsme už přece to světlo, nebo ne? Otázka je, jak se k němu zase dostat a neskončit při tom v léčebně nebo v base.
Těm, kdo se zajímají o další podrobnosti kolem kundalini a duševních poruch, mohu doporučit hned tři knihy: Emma Braggenová ve své knize The call of spiritual emergency, od osobní krize k osobní transformaci podává přehled nejrůznějších duchovních potíží, které mohou vést až k diagnóze duševní lability. Líčí v ní řadu příběhů různých lidí s potížemi při probuzení kundalini.
Kniha Catherine Lucasové In Case of Spiritual Emergency podrobně popisuje projevy kundalini, které její psychiatři vnímali jako jasné známky duševní poruchy, a přináší i cenné rady, jak zvládnout svoji vlastní krizi.
A konečně je tu Nesnadné hledání vlastního Já (The stormy search – vyšlo i v češtině) od manželů Grofových, mapující dlouhodobé potíže (nedávno zesnulé) Kristiny Grofové s probuzenou kundalini, které začaly během porodu jejich prvorozeného syna.
Příslušné video zde.
Související blog se záznamem vlastních nedávných prožitků zde.
Tak to máme k letošku pod stromek.