Ještě sem asi napíšu: o biologických souvislostech některých duševních potíží s kolonizací našich střev podle doktorky Natashy Campbell-McBride(ové). Asi určitě.
V roce 1998 (to mne poprvé nuceně hospitalizovali v psychiatrické „léčebně“ v Bohnicích) založila tato lékařka (už jako matka dítěte s poruchami učení) The Cambridge Nutrition Clinic. Specializuje se v ní na výživu dětí i dospělých s poruchami chování a učení a tvrdí, že nevyváženost střevní flóry může být příčinou i mnoha dalších vážných duševních potíží jako jsou autismus, obsesivně-kompulzivní porucha, deprese, schizofrenie a maniopresivita (bipolární porucha).
Pokud je pravda to, co píše v knize Syndróm trávenia a psychológie (vydalo nakl. Európa s podporou autistického centra Andreas), zasloužilo by mnoho dnešních lékařů, rutinně předepisujících psychiatrické prášky svým pacientům, ale i jejich učitelů, kteří je k tomu přivedli, a výrobců psychofarmak, kteří je k tomu úspěšně navádějí, vytahat za uši a možná i naplácat na zadek. Ale nepředbíhejme.
Kniha (vyšla v roce 2004, u nás se prodává od loňského roku) vznikala v průběhu tří let a měla být původně pouze o autismu, ale klinikou prošly za tu dobu stovky (převážně autistických) dětí, a paní doktorka (původně vystudovaná neuroložka) si uvědomila, že všechny ty na první pohled nesouvisející poruchy, s nimiž se v praxi setkávala (ADHD/ADD, dyslexie, dyspraxie, různé poruchy učení, alergie, astma a ekzémy) dosahují již epidemických rozměrů a navíc se mezi sebou prolínají.
Za všemi přitom podle ní stojí jedna jediná hlavní potíž, kterou je narušená rovnováha střevní flóry. Tu tvoří podle vědeckých poznatků tři skupiny mikroskopických obyvatel (kolonizátorů):
- Esenciální neboli benefiční (prospěšná) flóra – tzv. vrozeně přátelské bakterie.
- Oportunistická flóra – dosud je známo na 500 druhů mikrobů, kontrolovaných benefiční flórou.
- Přechodná/tranzitní flóra – mikroby polykané s nápoji a potravinami.
S jejich činností se čtenář může seznámit v knize, zde pouze zmíním, co všechno podle paní doktorky vážně narušuje rovnovážné prostředí ve střevech nezbytné pro zdravé fungování celého lidského organismu:
antibiotika, většina tzv. léků (analgetika, steroidy, antikoncepce, prášky na spaní a pálení žáhy, neuroleptika atd.), průmyslově zpracované potraviny, strava chudá na vlákniny z čerstvého ovoce a zeleniny, kojenecká výživa namísto kojení z prsu, nepřiměřeně dlouhé hladovění stejně jako přejídání se, nemoci a stres.
Dalšími poškozujícími faktory mohou být: tělesné vyčerpání, stáří, alkoholismus, styk s toxickými látkami, znečištěné životní prostředí, sezónní faktory, iónová radiace a extrémní klima.
Své střevní kolonizátory přebíráme od rodičů a případná nerovnováha se s každou další generací zvětšuje. A protože ve střevech vznikající toxiny pronikají narušenou střevní stěnou do krve a s ní také do mozku, ovlivňuje to negativně nejen tělesný zdravotní stav, ale také (světe div se!) naši mozkovou činnost. Neurologové, pátrající už celá léta (a stále marně) po příčinách „duševních“ potíží v mozku, by se možná měli jít poradit s gastroenterology, napadne laika. Jenže:
O souvislostech těchto potíží se špatným trávením věděli psychiatři už dávno. A v roce 1999 (tedy rok po mé první nucené hospitalizaci, při níž mne naládovali snad veškerými tehdy dostupnými psychofarmaky) řekl prý doktor J. Robert Cade z Floridské univerzity v rozhovoru pro Health Science Centre přesně toto: „Myslíme si, že v případě autismu a schizofrenie je základní (!) porucha ve střevech a tyto osoby vstřebávají beta-kazomorfín-7, který by se měl normálně rozložit v těle jako aminokyselina…“
Na vině je tu neschopnost celé trávicí soustavy zpracovat řádně především kasein a lepek. Dejme tomu, že to naši ústavní psychiatři ještě nečetli, ale není už náhodou načase? Zatím nám místo nich s výživou radí především pracovníci svépomocných organizací a někteří „ostřílenější“ a dnes již bývalí psychiatričtí pacienti, jako třeba Will Hall, který má o příštím víkendu (a po roce) opět zavítat do Česka (a to nejprve sem a pak hned sem). Will už lepek (stejně jako průmyslově zpracované potraviny, alkohol, mléko, cukr a kávu) ze své stravy vyřadil. Vzal jsem to loni jako fakt a víc jsem se tím nezabýval. Všelijakých je diet a každý má právo na tu svoji, říkal jsem si.
Jenže právě teď se tu dočítám, že v moči pacientů se schizofrenií, autismem, ADHD, postpartální psychózou, epilepsií, Downovým syndromem, depresí a revmatickou artritidou se prý nacházely peptidy lepku a kaseinu (gluteomorfiny a kazomorfiny). Tedy látek s podobnou chemickou strukturou jako opiáty morfium a heroin. Vznikají při nedokonalém trávení obilných a mléčných bílkovin a krevně-mozkovou bariérou procházejí patrně až do mozku, kde vyřazují z činnosti určité oblasti.
Nízká hladina enzymu, který má napomáhat dokonalému trávení proteinů, byla prokázána u alkoholiků, schizofreniků a pacientů s depresemi a autoimunitními nemocemi. Jde přitom o jediný enzym z mnoha, který dosud vědci studovali. (Místo tak častého ťukání si na čelo měli bychom tedy důkladně „proklepnout“ svá střeva..?)
Dalším z vážných rizikových faktorů, který podle paní doktorky přispívá k epidemii těžkých duševních potíží (především autismu) a narušuje přirozenou imunitu, je bezhlavé očkování. Samotné očkování neodsuzuje, ale navrhuje nový, snad přiměřenější, očkovací protokol.
Ještě k tvrzení, že o souvislostech duševních potíží a trávení věděli psychiatři už dávno. V učebnici psychiatrie z roku 1937 (autoři Henderson a Gillespie) se píše: „Důkladné tělesné vyšetření je absolutně nezbytné v každém jednotlivém případě – schizofrenici jsou z hlediska výživy zpravidla ve velmi špatném stavu.“
Ne že by tito pacienti málo jedli (některé jim podávané „léky“ chuť k jídlu výrazně zvyšují); jde o to, že jedí špatně. Podle současných výzkumů je u schizofrenních pacientů často zaznamenaný nedostatek vitamínů skupiny B, vitamínu C a mnoha minerálů.
Kanadský lékař Abram Hoffer úspěšně léčil své schizofrenní pacienty podáváním vitamínů B3, B12, kyseliny listové a vitamínu C. Americký lékař Carl Pfeiffer došel na základě studia anamnézy více než 20 000 pacientů k závěru, že jejich léčba výživovými doplňky a dietou může být mnohem účinnější než nasazení léků na předpis.
Americký profesor Dr. Curtis Dohan zjistil, že symptomy schizofrenie se často zlepšují, když se z jídelníčku pacientů vyloučí obiloviny. Schizofrenie a celiakie se v Irsku objevila až po roce 1845, kdy se kvůli neúrodě brambor Irové přeorientovali na pšenici. Od té doby mají jeden z nejvyšších světových výskytů celiakie a schizofrenie.
Na souvislost mezi špatným trávením obilného lepku a mléčného kaseinu se schizofrenií a depresí se přišlo už v 70. letech. Později byly objeveny stejné opiáty v moči autistických dětí, čímž se autismus, schizofrenie a deprese ocitly ve stejné skupině „chorob“ se společným pozadím.
Podle klinických zkušeností autorky (knihy a diety GAPS) je program výživy, který předepisuje autistickým dětem, vhodný i pro pacienty se schizofrenií. Domnívá se, že její výživový protokol vyléčí střeva a znovu nastolí zdravou střevní flóru. Uzdravená střeva přestanou produkovat ve zvýšené míře nervové jedy a spolu s ustupující toxicitou budou ustupovat i psychické symptomy.
Teprve pak (!) se má podle ní začít s opatrným vysazováním užívaných „léků“, které může trvat měsíce a v některých případech i roky, v závislosti na dávkování a době užívání. V období vysazování je přitom třeba striktně dodržovat předepsanou dietu a teprve poté, když je pacient alespoň rok stabilní, může občas zkusit i zapovězené potraviny. Kromě dodržování výživového protokolu by měli schizofrenici v prvních týdnech (dokud se nezlepší stav narušené střevní stěny) dostávat zvýšené dávky vitamínu B3 (niacin nebo niacinamid).
Vzhledem k tomu, jak je současná psychiatrie ve světě i u nás organizovaná, a na co klade při zvládání duševních potíží důraz, zůstává uplatnění doporučované nutriční terapie výhradně na pacientech a jejich rodinách. Situace na trhu s potravinami jim dodržování zásad zdraví prospěšné výživy rozhodně neulehčí, ale prý to za tu námahu (a odříkání) stojí. Tak to jsem vážně zvědavý…