.který si právě pouštím. Takže další z „otců zakladatelů“ dosud akceptovaného „nesmyslu“ přiznal na odchodu svůj omyl? Raději to ještě (alespoň letmo a povrchně) prověřím:
Německý týdeník Der Spiegel měl citovat (2. února 2012) 87letého amerického psychiatra Leona Eisenberga, který v posledním rozhovoru sedm měsíců před svou smrtí (na rakovinu prostaty) řekl, že: „ADHD je ukázkový příklad fiktivní nemoci“.
V diagnostických a statistických manuálech duševních poruch se nicméně tato „nemoc“ (a právě Eisenbergovým přičiněním) vyskytuje již od roku 1968, původně jako „hyperkinetická reakce v dětském věku“. Jistě i díky tomu vzrostla spotřeba „léků“ na ADHD v Německu za 18 let ze 34 kg (v roce 1993) na rekordních 1760 kg (v roce 2011) – což je více než 50ti násobek.
Provázanost tvůrců těchto manuálů s farmaceutickými společnostmi je přitom zřejmá. Nadpoloviční většina (56%) tvůrců DSM-IV měla finanční vazby na farmaceutické společnosti, v případě panelů pro „poruchy nálady“ a „schizofrenii a další psychické poruchy“ to bylo rovných 100%, uvádí ve studii Finanční vazby mezi tvůrci DSM-IV a farmaceutickým průmyslem psycholožka Lisa Cosgroveová a kol. V případě tvorby nového manuálu je situace obdobná.
Ve Spojených státech přitom užívá pravidelně „léky“ na ADHD již každý desátý chlapec ve věku 10 let a tato tendence stále roste. (U chlapců bývá tato „porucha“ celkem logicky diagnostikována častěji než u děvčat.)
Citovaný výrok „vědeckého otce ADHD“ lze jen těžko přejít mávnutím ruky a vyrovnat se s ním bude muset i naše odborná veřejnost. Vždyť úkolem psychologů, lékařů a učitelů by nemělo být nasazovat dětem „chemické obojky“, když celá (západní) společnost přestává zvládat produkty zavádějících teorií o člověku a výchově a přenechává už i ty nejmenší přebujelému trhu s farmaceutickými přípravky. Což takhle vrátit se k samotným základům psychologie a vzdělávání?
Dítě má rozvíjet svoji osobní zodpovědnost a empatické chování pod odborným vedením – a to jak doma(!), tak ve škole. Právě toto je nezbytným předpokladem pro jeho zdárný mentální vývoj a pro utváření zdravého jádra budoucí zralé lidské bytosti.
Vybírám v z prvního článku na toto téma, který mi vyhledávač předhodí. A přichází víkend a s ním i další mírná manická ataka. Zpočátku ji ani nepoznávám. Dvakrát ale musím kvůli ní do postele. A v neděli před obědem jsem už trochu dost nerudný.
celý článek i s odkazy zde
Po víkendu se vracím k odložené korespondenci a narážím na další citaci.
„Přednedávnem doznal objevitel syndromu ADHS – hyperaktivity malých chlapců – na své smrtelné posteli, že neobjevil lék na tento syndrom, ale vymyslel příslušný obraz choroby pro lék Ritalin, který už existoval.“ (R. Dahlke v rozhovoru pro stránky novebohatstvi.cz)
Náhodou otevřu i stránky Rumor has it (Říká se, že). Podle nich jde v tomto případě zase jen o další tradovanou polopravdu. Ke zkreslení citovaného výroku mělo dojít převodem z němčiny do angličtiny. Co tedy ve Spieglu skutečně napsali? (Těžko už se dozvíme, co Eisenberg skutečně řekl, stejně jako to, jak to s Ritalinem a s ADHD bylo.)
Ve svém posledním rozhovoru, sedm měsíců před svou smrtí na rakovinu prostaty ve věku 87 let, se Eisenberg distancoval od své mladické nerozvážnosti.
Vysoký, hubený muž s brýlemi a kšandami v roce 2009 otevřel dveře do svého bytu na Harvard Square, pozval nás ke kuchyňskému stolu a nalil nám kávu. Nikdy by si nemyslel, řekl nám, že jeho vynález/výmysl/lež (Erfindung – vyber si, čtenáři) bude jednou tak populární. „ADHD je ukázkovým příkladem fiktivní (fabrizierte) nemoci,“ říká Eisenberg. „Genetická predispozice k ADHD se naprosto přeceňuje.“
Dětský psychiatr by měl důkladněji určit psychosociální důvody, které mohou vést k problematickému chování, říká Eisenberg. „Válčí“ dítě s rodiči, žijí matka a otec spolu, má (dítě) problémy v rodině? Tyto otázky jsou důležité, ale zabírají hodně času,“ říká Eisenberg a s povzdechem dodává: „Zato pilulky se předepisují velmi rychle.“
Jako důrazné varování všem rodičům dětí s údajným ADHD by i tohle málo snad mohlo stačit?
Celý článek z Der Spiegel zde.
Rumor has it (Říká se, že) o údajném Eisenbergovu výroku.
Obrázek z přehledu převzat z www.detskaduse.cz, kde si ritalin nemohou dost vynachválit.